“To bude asi ten rohlík s paštikou z minulého týdne! Jééé, to byl banán.” Vedete podobné rozhovory nad zbytky svačin v aktovkách vašich dětí?! Nevíte, jak přemluvit vaše malé děti k tomu, aby něco posvačily, natož aby to bylo i něco zdravějšího? Pak se vám bude líbit projekt Velká svačinková bichle, za kterými stojí dvě maminky – Verča a Pája.
Pokud vás zajímá, jak vyzrát na mlsné jazýčky vašich dětí, jak se nepotit při vymýšlení svačinky do školy či jak naučit malé mlsouny jíst i zeleninu, pak jste otevřeli správný rozhovor. V něm se dále dozvíte:
- Kdo je to paní Čuba.
- Co se skrývá v kapitole 10 netradičních mléčných mlsů.
- Jak zvládnout svačinku na každý den v roce, ačkoliv máte málo času.
- V čem je Verčina a Pájina kuchařka jiná a proč ji mít v poličce.
- Co všechno najdete ve Velké svačinkové bichli.
- Co je součástí tištěné verze kuchařky.
- Jakou novinku chystají autorky na podzim 2021.
Od online kuchařky k nejúspěšnější knižní kampani na hithitu
Současný název vašeho blogu zní Kuchti.me, ale původně jste blogovali pod značkou “Recepty podle paní Čuby”? Kdo je paní Čuba?
Pája: Opravdu jsme původně začínali pod značkou paní Čuby a poměrně před nedávnem jsme se rozhodli pro název Kuchti.me, který nám poskytuje daleko větší prostor v tom, co děláme a baví nás. Paní Čuba byla (a vlastně stále je) moje přezdívka, která byla hlavně o vtipu a humoru při vaření a o sdílení rovněž i nesnází při vaření. Kromě toho byla přezdívka Paní Čuba často špatně chápaná.
S Kuchti.me o humor nepřicházíme, ale připravujeme recepty s větším rozmyslem, aby byly uživatelsky přínosné a děláme daleko širší spektrum aktivit – recenzujeme různé kuchyňské pomocníky, píšeme postřehy, přišli jsme s e-kuchařkou Velká svačinková bichle. (Pozn. redaktorka: už existuje i tištěná, bude o ní řeč dále v rozhovoru).
A kdo jsme v současnosti? Jsme Tom a Pája – manželé a parťáci v mnoha pracovních věcech. Taky jsme rodiče téměř dvou dětí. Protože ne všechno se ve dvou dá zvládnout, přizvali jsme do Kuchti.me i mou kamarádku a bývalou pracovní kolegyni Veru, která s námi tvořila a nadále tvoří právě Velkou svačinkovou bichli.
Už z názvu je jasné, že jde o food blog. Ale vy hodně cestujete, odráží se to nějak v receptech? Zařazujete i zahraniční speciality?
Pája: Rádi na cestách ochutnáváme, co se kde dá. Především se snažíme dostat do hospod a jídelen, kam chodí hlavně místní. Je pravda, že na nás občas místní nahlížejí jako na zjevení, ale přijde mi, že takhle se dostaneme na lokální chuť nejlépe. Ono je to pak doslova zážitková gastronomie.
Při domácím vaření se spíš držím lokálních ingrediencí a toho, co je typické pro danou sezónu. Důvod je prostý – jídlo pak chutná nejlíp. Co si budeme povídat, například rajčata v lednu prostě nestojí za moc.
Pokud připravujeme recepty pro Kuchti.me, opět pracujeme spíše s lokálními surovinami. Ale rádi se podělíme i o recepty, které nám chutnaly někde na cestách a jsou realizovatelné poměrně jednoduše v našich zeměpisných podmínkách. Tj. krokodýlí steak je sice moc fajn a rádi se o zkušenost s ním podělíme, ale recept na webu na něj tak na 99 % nebude, protože to není lokální.
Online kuchařek existuje na internetu celá řada, v čem jsou tedy recepty Kuchti.me odlišné? Jsou zaměřené na děti?
Pája: Obecně jsou recepty na webu Kuchti.me zaměřené na kohokoli, kdo rád vaří a rád se dobře nají a při čtení se i rád zasměje. Na stránkách máme různé kategorie receptů, ve kterých mohou lidé hledat inspiraci od jednoduchých salátů počínaje až po složité recepty, které zaberou více času.
Nezaměřujeme se přímo jen na jednu cílovku, prostě a jednoduše sdílíme jídla, která nás baví a která by mohla obohatit i ostatní. Kromě toho se nebojíme podělit také o nějaké neúspěchy při vaření, protože každý den není posvícení a je fajn si na rovinu říct, že to někdy nemusí klapnout podle představ.
Proč se ptáme na děti? Protože kromě receptů, recenzí kuchyňských pomocníků, jste v prosinci 2019 šli ven s projektem Velká svačinková bichle. O co se jedná?
Paja: Jelikož jsme s Veru obě mámy a oběma nám záleží na tom, co naše ratolesti jedí, bylo pro nás vlastně dané, že chceme vytvořit něco unikátního pro děti. Existuje spousta kuchařek, která se zaměřuje na hlavní jídla pro děti, ale na trhu nebylo vlastně nic, co by mluvilo o velmi důležité výplni dne, a to o svačinkách. To už pak šlo ruku v ruce s tím, že pěstovat v dětech povědomí o pravidelném a kvalitním stravování je super důležité. Ohýbejme proutky, dokud jsou mladé.
Veru: Zároveň jsme chtěly i do budoucna tak trochu předejít tomu, že se budeme pak každý večer potit nad tím, co zas připravíme dětem na druhý den do školy na svačinu. Nechceme, aby to sklouzlo k tradičnímu rohlíku se šunkou a sýrem, paštikou nebo ještě hůř, že děti dostanou peníze a půjdou si koupit něco “super zdravého” do školního automatu. Takhle máme spoustu svačin na jednom místě a je rozhodně z čeho vybírat. Věříme, že Bichle pomůže spoustě rodin a zároveň přispěje ke kvalitnějšímu stravování dětí všeobecně.
Pája: Takže proto vznikla Velká svačinková bichle. Jde o kuchařku, která obsahuje 190 receptů na (školní) svačinky, které jsou kaloricky a výživově vyvážené a vhodné právě pro děti. Naše kuchařka je unikání v tom, že je netradičně řazená. Recepty jsou tady seřazené podle týdnů, takže vlastně není problém si připravit týdenní plán toho, co pro děti do školy připravit. Kromě toho jsou recepty řazeny i podle sezón, takže děti dostanou k jídlu i to, co je právě dostupné a tedy i chutné a lokální.
Pro tradičnější čtenáře je možné pak recepty hledat i podle kategorií, jakou jsou například velmi oblíbené Pomazánky od A do Z, ale zařazujeme i recepty sladce nebo slaně upečené a mnoho dalších. Součástí kuchařky jsou také stručně a srozumitelně vysvětlena základní pravidla toho, jak své děti kvalitně krmit.
V obsahu Svačinkové bichle nás zaujala kapitolka “10 netradičních mléčných mlsů”. Prozradíte nám nějaký z nich?
Veru: Tohle je taková speciální kategorie dobrot, které vybočují z oblasti jogurtových nebo pudinkových záležitostí, ale jsou velmi chutné a na sváču jako dělané. Jde například o nepečený cheesecake nebo třeba míša dezert do krabičky, které máte připravené opravdu během chvilky a děti z nich budou mít obrovskou radost.
Z naší zkušenosti víme, jak děti jedí hlavně očima a spíše sní to, co si samy připraví. Jsou v knížce recepty, které zvládne i menší dítě (třeba společně s maminkou)?
Pája: Určitě. Recepty jsme se snažily vybírat tak, aby jejich příprava nebyla nijak náročná. Pokud je například potřeba svačinku připravit už večer předem, nebo je potřeba péct, recept je barevně označen jako “časově obtížnější”.
V každé kategorii je celá řada receptů, které mohou děti pomoci připravit. S tím jsme počítaly. Ono také mnoho receptů je hodně barevných a veselých, právě aby byly pro děti zajímavé. O tom se můžete jednoduše přesvědčit na fotkách svačinek, které jsou u každého receptu.
Veru: Ono obecně zapojování dětí do přípravy jídla je skvělá věc. Nejen, že se tím postupně učí osamostatňovat, ale zároveň se tak seznámí s jednotlivými surovinami, což jim pomůže se v nich v budoucnu lépe orientovat a rozeznat co je a co není kvalitní. V receptech pracujeme především se základními potravinami a vyhýbáme se polotovarům či vysoce průmyslově zpracovaným potravinám. Dokonce už se nám ozývají nadšené maminky, jak jejich děti baví listovat a vybírat si podle fotek, co si dají na svačinu.
| TAKARO tip: Pokud se vaše malé děti rády zapojují, pořiďte jim učící věže, ať bezpečně dosáhnou na linku. V nabídce mám i obrázkovou kuchařku s prvními recepty, které děti zvládnou a nemusí umět číst. |
Jako maminka malých dětí mám největší problém s nedostatkem času a myslím, že nebudu jediná. Máte v knize i recepty s rychlou přípravou?
Pája: Jak jsem již zmiňovala výše, recepty máme označené barevně podle časové náročnosti. Jsme také mámy a dobře víme, že času není mnohdy nazbyt a vědět předem, kolik času je na přípravu potřeba, je dosti důležité. Pokud máme nějaký náročnější recept, počítáme většinou s tím, že bude sloužit i jako večeře pro zbytek rodiny, nebo ho bude možné využít i jaké sváču pro ostatní.
Je v knížce myšleno i na malé alergiky (intolerance na lepek, vajíčka či laktózu)?
Pája: Hodně jsme zvažovaly, jak právě k alergiím přistoupit a zda s nimi v knize vůbec pracovat. Měly jsme naštěstí možnost vše konzultovat se Sašou Košťálovou, která je v oboru výživy odbornicí, a rozhodly jsme se vlastně pro takový kompromis.
V kuchařce vyznačujeme recepty, které jsou vhodné pro lidi s celiakií a alergií na laktózu, popřípadě v postupech přípravy zmiňujeme, že je možné nějakou část nahradit tak, aby byla lepkově či laktózově přátelská. Víme, že by určitě spousta lidí ocenila daleko detailnější rozdělení podle alergií, ale nechceme si hrát na odbornice v této oblasti a více se ohledně alergií vyhraňovat.
Vydání tištěné Velké svačinkové bichle
Vy jste ale nezůstali pouze u elektronické podoby kuchařky. Díky crowdfundingovému kanálu Hithit jste slavili velký úspěch i s vydáním tištěné knihy. Přiblížíte nám trochu zákulisí této kampaně? Nebojte se pochlubit čísly.
Pája: Příprava kampaně na Hithitu plus i celý její průběh byl pro nás obrovská škola a silný zážitek. S intenzivnější přípravou jsme začínali už tři měsíce před začátkem kampaně a ani ve snu bych si vlastně nedovedla představit, kolik to zabere práce. Chystání vhodných textů do hithitu, příprava videa, do toho příprava knihy a také komunikace s našimi zákazníky, kteří se už těšili na tištěnou podobu, to je vlastně jen takový střípek toho, jak jsme se na kampaň připravovali.
Důležitou roli v ní hrál také můj manžel, kterého velmi baví marketing, takže ten to bral jako výzvu, zda se nám to skutečně podaří a jak moc úspěšná kampaň bude.
Veru: První den se nám podařilo vybrat přes 100% částky (250 tisíc korun) – tedy vlastně za necelých 24 hodin. To jsme šli do kolen asi poprvé. Zažili jsme neuvěřitelnou vlnu podpory a sdílení od spousty lidí. Těžko se to slovy popisuje, jak to bylo intenzivní a úžasné.
Kampaň jsme po 30 dnech skončili s tím, že jsme získali naprosto neuvěřitelnou částku 1,250 milionu korun a splnili jsme tak všechny milníky, které jsme si vytyčili – trička pro všechny, kdo zakoupili, 100 knih do školek a škol ale třeba i plavání v ledové řece. Stali jsme se tak nejúspěšnější knižní kampaní českého crowdfundingu.
V knize tedy najdeme stejných 190 receptů jako v elektronické verzi? Liší se elektronická verze od tištěné v něčem?
Veru: V tištěné knize jsou také všechny recepty společně se všemi fotografiemi, ale tištěná má zároveň tzv. QR kódy, které zákazníka okamžitě zavedou k nám na web www.vicnezkucharka.cz.
Pája: Web je vlastně takovou naší spojnicí tištěné a elektronické knihy, kde každý zákazník dostává přístup do členské sekce. Tady jsou všechny recepty z knihy, může si zde vytvořit nákupní seznamy, ukládat si oblíbené recepty, vytvořit si vlastní jídelníčky a funguje tu skvělé filtrování např. podle ingrediencí.
Veru: Tištěná kniha je tedy hodně o zachování “kouzla” knih – mít ji v ruce, listovat, zakládat si plus je ale propojená jednoduše s webem. Oproti tomu elektronická je rychlejší při vyhledávání receptů a při proklicích právě na náš web.
Je vidět, že skvěle propojujete moderní digitální technologie s klasikou v podobě tištěného papíru. Můžeme se v blízké době těšit na další novinky?
Pája: V současnosti velmi intenzivně pracujeme na Velké obědové bichli (pozn. redakce: už vyšla). Tentokrát bude kniha plná receptů na obědy do krabičky a to především pro dospělé. Těšit se můžete na 190 receptů a opět vše bude doladěné podle sezón a ve spolupráci s nutriční terapeutkou pracujeme na to, aby byly recepty znovu dotažené k nutriční dokonalosti.
Veru: V září plánujeme spustit kampaň na hithitu a na začátku listopadu naši Velkou obědovou odeslat k lidem, aby měl Ježíšek čím obdarovávat.
Určitě doporučujeme nás sledovat například na Instagramu nebo odebírat emaily, protože novinek máme víc, ale v tuto chvíli je veřejně pouštíme spíše velmi opatrně.
Děkujeme za rozhovor!
Verča s Pájou nejen vybírají skvělé recepty, ale rovněž výborně fotí. Zaručeně se vám začnou sbíhat sliny, což potvrzují ilustrace v jejich Bichli. Však sami vyzkoušejte některou ze svačinek z knihy.
