Learn and grow:
Využijte jedinečnou akci na Magnetické stavebnice Learn and grow se slevou 30 % 

Rozhovor s Dagmar Jurišovou o nejedlících: “O smyslovém problému spojeném s jídlem se u nás zatím moc neví a nemluví”

Rozhovor s Dagmar Jurišovou o nejedlících: “O smyslovém problému spojeném s jídlem se u nás zatím moc neví a nemluví”

Ať uvaříte, co uvaříte, dočkáte se od svého potomka jen hlášky: “Bléé, to nebudu!” Horem, dolem vymýšlíte, jak dítě zabavit, aby ten den aspoň něco snědlo a nebylo jen na křupkách, rohlících a jiných prázdných kaloriích. Poznáváte se v těchto situacích? Pak vás zaujme rozhovor s paní Dášou Jurišovou, která vede Centrum speciální pedagogické podpory Kouzelen v Kuřimi, věnuje se autistickým dětem a vytvořila originální online kurz Nejedlíci.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • kde vznikají příčiny nejezení u dětí,
  • zda za nejezením mohou být i nějaké anatomické (fyziologické) problémy u dítěte,
  • zda často doporučované "vyhladovění dítěte" je možnou cestou,
  • jak souvisí smyslové vnímání dítěte s nejezením potravin,
  • na jakých principech funguje kurz Nejedlíci a v čem jsou originální na trhu.

Omrknout kurz Nejedlíci

1) Dášo, v centru Kouzelen pracujete převážně s autistickými dětmi. Ty často mívají problém s jedením. Je tedy i kurz Nejedlíci zaměřen právě na děti  s PAS? Nebo kdo je takový váš malý typický klient?

Ano, je pravdou, že se věnuji hlavně dětem s PAS, i když centrum je zde pro širokou škálu dětí, které nemusí mít vůbec žádnou diagnózu. A to samé platí i pro Nejedlíky.

Nejedlík je dítko, které má obtíže přijímat potravu z důvodů smyslového přetížení. A takové děti máme mezi námi a žádnou diagnozu nemají. Může to být Tomášek od sousedky, nebo Anička, vaše neteř. Dítě by mělo mít velmi pestrou stravu, pokud tomu tak není, je potřeba se zamyslet, proč tomu tak je.

2) Říká se, že dítě má být do 2 let výhradně kojené (případně na UM) a příkrmy/jídlo teprve ochutnávat. Není tedy důvod k obavám u dětí do 2 let, že jsou nejedlíci, a začít řešit problém s nejezením až později?

Dítě má být kojené po dobu, po kterou je to možné a určitě by mělo mezi 6. a 7. měsícem věku začít kousat a přijímat pevnou stravu. V tuto dobu se objevuje kousací reflex, který je potřeba podpořit, aby se správně vyvíjela mluvidla. Pokud je dítě pouze a výhradně kojené, přetrvává předozadní pohyb jazyka, který podporuje sací reflex. Tento reflex, ovlivňuje vývoj řeči.

Stejně tak je dobré podporovat vývoj smyslového centra v mozku, které se chuťovými vjemy v ústech učí a poznává svět. Jsem zastáncem kojení, ale určitě ne výhradního. Mluvidla mají dostat prostor k rozvoji, což kojení v pozdějším věku neposkytuje.

Ve dvou letech také nastupuje potravinová neofobie (strach z nových potravin). Proto je ideální, jestli dítě do věku dvou let má již škálu potravin, které vyzkoušelo. Pak nebude mít období strachu z potravin tak dramatický průběh.

kurz nejedlíci

3) Malí nejedlíci způsobují rodičům stres nejen tím, že mají strach o jejich výživu, ale mnohdy mají pocit, že to oni selhali - nevaří dobře, neumí děti jídlem zaujmout (a kdo ví, co vše jim okolí říká). Je tomu ale skutečně tak? Dá se vůbec dopátrat příčiny nejezení?

Příčina smyslové přecitlivělosti nebo horšího uspořádání není úplně známá. Víme, že děti předčasně narozené, děti u kterých došlo během porodu k zásahům, děti které během prvního roku života zažily chirurgické zákroky, sondování, nebo úplně banální stříhání podjazykové uzdičky, jsou k těmto problémům mnohem náchylnější.

Nicméně taky víme, že Nejedlíka si doma nevytvoříte tím, že budete “špatně” vařit. Jedná se o  souhrn několika faktorů. Jenom některé z nich můžeme preventivně ovlivnit. Pro mě je důležité nehledat příčinu, ale řešit situaci tady a teď, aby děti měly z jídla radost a mohly nastoupit do školky nebo do školy a nebyl pro ně stres oběd, nebo čas svačiny. A to ani pro jejich rodiče.

4) V okolí známe pár rodin, kde s jídlem bojují. Většinou své kolečko problémů začínají u doktorů. Chtějí vyšetření krve, později různá gastro vyšetření. Může jim ale lékař vždy pomoci?

Lékař může pomoci v případě, že dítě nejí ze známých důvodů, jako jsou fyziologické bariéry. Stačí slabší svalstvo v ústech a okolo úst a dítě bude jíst hůř. Stejně tak máme děti, které mají například poruchu polykání, různé malformace. Tady je lékař na místě a určitě nasměruje správným směrem.

My začínáme s našimi Nejedlíky vždy u klinického logopeda, který vyšetří mluvidla a řekne, zda je dítě fyziologicky schopné potravu pokousat a spolknout. Také vyšetřuje sensitivitu v ústech, zda dítě v puse cítí potravu nebo ne.

O smyslovém problému spojeném s jídlem se u nás zatím moc neví a nemluví. My jsme se inspirovali v Americe, kde jsme se spojili s organizací Feeding Matters, s kterou spolupracujeme a snažíme se o osvětu tady u nás. Našimi klienty jsou děti, které nesnesou pohled na některé druhy potravin, odmítají na ně sáhnout, vadí jim barva, teplota, struktura a s tím umíme pomoci.

5) Někteří rodiče nakonec ze zoufalství sáhnout po křupkách, sladkém (buchta, Brumík, slazený jogurt s křupkami) a jsou rádi, že děti sní aspoň toto. Nemůže to ale naopak spíše uškodit?

Tady je potřeba si uvědomit, že nikdo z okolí většinou neví, co dělat. Rodiče už jsou vyčerpaní a pocit selhání je provází na každém kroku. Na návštěvách u příbuzných a kamarádek. Babičky mají vždy super rady, tu která mě děsí nejvíc je nechat dítě vyhladovět.

Hladověním můžete napáchat velké škody. Dítě Nejedlík opravdu nezačne jíst, protože ho budete nutit. Klidně se nechá umřít hlady, to se u nás neděje. Dětem potom bývá intravenózně poskytnuta potřebná tekutina a výživa. Ale dítě bude mít dál jídlo spojené se stresem a procesu to neprospívá. Proto i během kurzu říkáme, hlavně nic neměňte na vašich návycích. Potřebujeme klid a nohy v teple na práci.

Dokud jsou rodiče s námi v kurzu, neustále jim opakujeme, že pouze startujeme proces, ale ten má být hravý, nenásilný. Neměníme stravování ale smyslové vnímání a zpracování smyslových podnětů. Pokud dítě jí jenom přesnídávku s piškoty, je pořád strava přijímaná ústy a dítě z ní vyžije. Tady prostě účel světí prostředky, my se potom postupně od této velmi malé škály dostaneme dál, ale chce to čas a trpělivost. Mozek potřebuje živiny, aby se mohl učit.

kurz Nejedlíci

6) Krásně jste to zmínila s tím vyhladověním. Vždyť mnohdy tuto radu slýcháme i od pediatrů či starší generace: “Tak nech dítě vyhladovět, ono se rozjí.”

Ano, nad některými doporučeními zůstává rozum stát. Od naplácání na zadek, po vyhladovění. Dříve než odborník něco takového doporučí, by se měl zkusit více obeznámit s poruchou příjmu potravy u malých dětí. Může se takovými radami hodně ublížit. Pokud máte starosti s jídlem, zkuste dobrého klinického logopeda, který se opravdu zabývá poruchami příjmu potravy. Je jich u nás velmi málo.

7) Pokud jsme dobře pochopili přínos vašeho kurzu, tak se snaží dětskou hrou rozšířit strukturu jídel, které dítě zatím akceptuje. Můžete nám říci více?

Přesně tak, snažíme se vyhnout negativním paměťovým stopám, které nám vytvořila v mozku amygdala. Dítě má díky ní v mozku vytvořeny paměťové stopy, které při kontaktu s určitou strukturou, vůní, teplotou, barvou vyvolají stresovou reakci. Ve stresu se dítě dostane do stavu zmrznutí, útěku nebo útoku, ani jedno jídlo nepodporuje. Když jsme v akutním stresu, jíst nechceme, organizmus to nezvládá. Proto se snažíme hravě dostat děti ke strukturám, barvám, teplotám tak, aby styk s nimi už nebyl tolik dráždivý a nevyvolával stres.

8) Rozumíme tedy dobře, že když si dítě zrovna s danou potravinou v nějaké její podobě hraje, tak o jídle nemluvíme, nebereme ho jako jídlo, ale je předmětem zkoumání?

Ano i tak to lze říci. Popsat kurz není jednoduché, ale pracujeme s principy snoezelen/multismyslové stimulace a hry s jídlem. V kurzu neučíme děti jíst, to přichází později, ale snižujeme smyslovou dráždivost na podněty spojené s potravinou. Během aktivit o jídle určitě nemluvíme, nepotřebujeme dítě dostávat do stresu, který v něm jídlo vyvolává.

9) Dá se říci, jak dlouho trvá, než dítě přijme novou potravinu? Týden hraní si? Měsíc? Nebo je to čistě individuální u každého dítěte? Jak často hru zařazovat do dětského programu? Denně?

Tohle je velmi individuální, máme děti, které začnou ochutnávat nové věci už během kurzu, a děti u kterých úspěchy nastávají mnohem později, třeba po půl roce. My nastartujeme proces a jak s ním mozek bude pracovat už moc neovlivníme. Během kurzu doporučujeme aktivity aspoň 3x týdně, aby byl proces stabilní a docházelo k rozvoji.

kurz Nejedlíci

10) Není někdy problém s nejezením i hlavách rodičů? Myslíme třeba tu zarputilou snahu najít způsob, jak do dítěte něco dostat? Nemůže dítě vycítit stres z rodiče a  “zanevřít před jídlem” ještě více?

Ano i s tím kurz pracuje, právě tím, že rodiče mají od nás nastavena pravidla, jak se chovat během hraní, ale také během stravování a podávání jídla, se snažíme tyto negativní vlivy, které rodiče nedělají úmyslně, odbourat.

11) Vzhledem k tomu, že kurz je postaven hodně na hraní si s potravinami, bude toto fungovat i na starší děti? Řekněme už předškoláky, či mladší školáky? Obvykle totiž u všech “dětských nemocí/poruch” se říká, že čím se začne problém řešit dříve, tím je větší pravděpodobnost na jeho kompenzaci či vyřešení. Tak zda vůbec ještě přesvědčíme 8leté dítě k zelenině.

Pracujeme i s náctiletými Nejedlíky, umíme jim nabídnout takovou škálu aktivit, že jsou pro ně zábavné a zajímavé a to je to hlavní. Samozřejmě je lepší začít co nejdříve, hned jak rodiče pozorují, že se jim škála potravin vůbec nerozšiřuje a nebo dokonce zužuje a problém přetrvává déle jak 6 měsíců je potřeba problematiku řešit a řešit ji správně.

Řešení a cesta jsou vždy, jenom je potřeba se obrnit trpělivostí, chápavostí a dobrým vysavačem :-). S námi (kurzem Nejedlíci) je doma pořád nepořádek.

Dášo, mockrát děkujeme za velice přínosný rozhovor s tak palčivým tématem, který rodiče značně potrápí a kolikrát na řešení ani nepřijdou. Doufáme, že kurz Nejedlíci dál bude pomáhat rodinám, jak se hlavně zklidnit a rozšířit jejich jídelníček. A co vy doma? Máte Nejedlíky? Pokud ano a zaujal vás článek, sdílejte ho dále.

Omrknout kurz Nejedlíci

Máma Hanča
Jsem máma tři prcků a miluju psaní. Když děti dovolí, vymýšlím pohádkové příběhy a vědomostní hračky. Společně s partnerem si myslíme, že budoucnost leží ve zvídavých a kreativních dětech. Právě pro ně na TAKARO vybíráme kvalitní certifikované hry, hračky a knížky nejenom od českých firem.
Web: https://www.takaro.cz
E-mail: infotakaro.cz
Prémiový obsah