Řada nastávajících maminek (aspoň v tom prvním těhotenství, kdy je ještě čas) čte vše možné o tom, v jaké fázi je, jaká by měla být výbavička, co očekávat od porodu, jaká jsou její práva při porodu. Některé navštíví i předporodní kurzy. Ale o péči po porodu se až tak nemluví. A pokud už ano, tak spíše v souvislosti s péčí o miminko.
V tomto článku jsme proto vyzpovídali laktační poradkyni a poporodní dulu Veroniku Vanesu Hoškovou. Možná ji znáte z jejího webu Láskyplná péče.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- zda v ČR existuje poporodní péče i o maminky,
- co vše se skrývá za 4. trimestrem,
- jak si namíchat tzv. šicí bylinky a jak případně pečovat o jizvu po císařském řezu,
- s čím vším vám pomůže tzv. poporodní dula,
- jaké existují bylinky na podporu kojení,
- zda je kojící polštář vhodnou výbavou pro kojení.
1) Vaneso, čím si vysvětlujete, že se mnohem více času všichni věnují tomu, co je před porodem, než tomu, co nás čeká po porodu? Je to dáno i tím, že tu v ČR není žádná státem daná péče o maminku šestinedělku?
Určitě, v České republice chybí poporodní péče. Ve spoustě zemích je tato péče hrazená ze zdravotního pojištění, kdy tuto péči vykonávají porodní asistentky a ženu v šestinedělí pravidelně navštěvují, a to ideálně každý den. V jiných zemích je tato péče zastoupena komunitou a rodinou. U nás si musíme tuto péči platit. Můžeme si vybrat buď soukromou porodní asistentku, porodní dulu, která má většinou v porodním balíčku jednu až dvě poporodní návštěvy, anebo přímo poporodní dulu, která ženě pomůže během celého šestinedělí.
A když se na to podíváme trošku z toho systému, vlastně se prvorodičkám, které přípravu na šestinedělí neřeší, moc nedivím. V těhotenství jsou ženy pravidelné zvané na návštěvy ke gynekologovi a na další preventivní prohlídky, takže to většinu z nás logicky směřuje k tomu, že bychom o sebe měly pečovat, že je to období, kdy jsme důležité. Jenže nastane porod a nic. Jediné co, tak vás pozvou na konci šestinedělí na kontrolu k vašemu gynekologovi. Najednou se všichni zajímají jen o miminko. Skoro nikdo se upřímně nezeptá, jak se po porodu cítíme, zda nás něco netrápí, nepotřebujeme s něčím pomoci, atd. Naprosto zde chybí docenění někoho, kdo přivedl na svět nový život.
2) Většina lidí, a to včetně mužské části, vědí, že těhotenství se dělí do 3 trimestrů. Ale on existuje i tzv. 4. trimestr. Co si pod ním představit? Jak dlouho trvá? Proč je důležitý?
Ano, období po porodu by se vlastně dalo nazvat čtvrtým trimestrem. Jedná se tedy o období minimálně dalších 3 měsíců. Proč? Naše miminka se rodí velmi nezralá, neumějí běhat, usmívat se, otáčet se ani si hrát. K těmto dovednostem ho čeká ještě dlouhá cesta. První 3 měsíce se miminko bude převážně kojit a spát.
Po těchto měsících se miminko začne usmívat, broukat si, začínají na nás více reagovat a pomaličku si hrát. Tyto 3 měsíce by se daly nazvat čtvrtým trimestrem. Úplně ideální by bylo, kdyby tyto 3 měsíce strávilo ještě u nás v bříšku a narodilo se tedy již s těmito dovednostmi a schopnostmi. Jenže příroda moc dobře ví, že takto velká miminka by naše těla nebyla schopná porodit, a proto se rodí o 3 měsíce dříve. Tímto se dostáváme k tomu, že jim chybí 4. trimestr.
V tomto poporodním období je naším úkolem zajistit miminku prostředí co nejvíce podobné děloze. Pomocí nápodoby dělohy dokážeme miminko poměrně rychle uklidnit a hlavně je to pro něj přirozené prostředí, ve kterém se nejlépe vyvíjí. Tím prostředím je hrudník maminky, kde má miminko volný přístup k prsu a může se tak kojit kdykoliv, dle svých potřeb.
Co tedy miminko po porodu potřebuje? Minimálně v prvních 3 měsících je žádoucí miminku zajistit alespoň částečně to, na co je zvyklé z dělohy. S tím vám pomůžou následující body:
- ohraničený prostor,
- dotek na bříšku/boku,
- hlasitý bílý šum,
- rytmický houpavý pohyb,
- sání.
To vše mu dokážete zařídit vy sama, bez různých “pomůcek”.
| TAKARO tip: Pokud i přesto zvažujete nějaké "pomůcky", máte doma starší děti a potřebujete občas volné ruce, doporučujeme pořídit kvalitní ergonomické nosítko (nebo elastický šátek), případně závěsnou kolébku neboli hojdavak. |
3) Vy jste mimo jiné i poporodní dula. Tento pojem v České republice zatím moc rozšířený není. Jaké služby po porodu nabízíte? Využívají ženy této péče?
Máte naprostou pravdu. Často mi ženy volají, že chtějí, abych je doprovodila k porodu, ale tuto službu já neposkytuji, to dělají kolegyně porodní duly. Spousta lidí ještě neví, že existují i speciálně vyškolené ženy, které se zaměřují právě až na křehké poporodní období.
Ženy v ČR na sebe popravdě myslí dost málo a často mají pocit, že péče o ně není důležitá. Že hlavní je to miminko a za sebe přece nebudou utrácet peníze. O pečující služby po porodu již tedy takový zájem není. Často slýchám věty typu: “Nějak to zvládnu.”, “To si nemohu dovolit.” “Nemám čas, abych o sebe nechala pečovat.” “Raději využiji nějakou službu pro miminko.” Což je ale škoda, protože péče o ženu po porodu je velmi důležitá a pro ženu posilující. Z péče následně těží celá rodina.
Důležitá je i samotná příprava na toto poporodní období. Příprava spočívá nejen v chystání praktických věcí pro sebe i miminko. Ale i utváření si prostoru na odpočívání, chystání jídla do mrazáku, delegování okolí, kdo se bude o co po porodu starat atd. Aby se na tohle všechno mohla žena připravit, je potřeba mít i informace. Ty ale není dobré zjišťovat pouze z různých internetových diskuzích, každá žena je jiná a směs informací může být často matoucí. Úplnou výhrou nejsou ani naše maminky a babičky, které často nekojily a nemají ponětí o tom, co je kontaktní rodičovství. I s touto přípravou dokážou poporodní duly pomoci.
Služeb nabízím několik, od těch praktických jako je pomoc s úklidem, nákupem, nebo hlídáním starších dětí, přes ty pečující: rebozo masáž, masáž bylinným měšcem, bylinná napářka, rituály, až po ty psychické, kdy mnohdy stačí vyslechnutí bez souzení nebo popovídání si a sdílení. Mohu jim ukázat jak pečovat o jizvu po císařském řezu a spoustu dalšího, vysvětlit jim jak je to s plodností po porodu a jak se případně přírodně chránit a spoustu dalšího. Každá poporodní dula má ty služby mírně odlišné a to podle toho, jaké další vzdělání má.
4) S jakými problémy se maminky nejčastěji po porodu setkávají? A se kterými z nich jim dokážete pomoci?
Nejčastěji to jsou problémy s kojením, ať už miminko, které se nechce přisát nebo málo přibírá, tak bolavá prsa, ranky atd. Docela se začíná zvedat povědomí o tom, že by žena měla pečovat o jizvu po císařském řezu, takže to bývá také častým přáním, abych ukázala jak se jí věnovat. Některé si přejí provést předporodním a poporodním rituálem. Potom to jsou právě často věci týkající se miminka: jak s miminkem manipulovat, jak jej ergonomicky nosit, věci týkající se koupání, spaní, bolesti bříška, baby masáží atd.
Během poporodní návštěvy si se ženou vždy povídám a většina z nich je z toho nadšená. Když jsou zavřené doma s miminkem, nemají moc s kým sdílet. Partner mateřské pocity mnohdy nechápe, maminka/tchýně situaci zlehčují nebo dávají nepodporující rady, se kterými ženy vnitřně nesouzní. A to je na psychiku velmi náročné, i tuto péči se vyplatí dopřát si. Nejednou jsem se setkala s tím, že jsem původně jela na laktační poradenství a po nějaké době si mě žena volala znovu, protože potřebovala sdílení a nesouzení. Tohle mimo jiné může zabránit poporodnímu blues, nebo hůř poporodní depresi, neboť psychika v tomto období je prakticky zásadní pro spokojenost novopečené maminky.
A ne nadarmo se říká: spokojená máma, spokojené dítě, spokojená rodina.
5) Já sama jsem po 1. porodu byla hodně šitá (přes 1,5 hodinu) a hodně dlouho se to hojilo, nesedla jsem si pořádně přes 3 měsíce. Bohužel v porodnici mi dali jen paraleny. Věřím, že jsou i lepší cesty, jak řešit poporodní zranění. Dáte tipy?
Základem je určitě dostatečná hygiena. Není vůbec nic špatného ba naopak je to velmi doporučováno, aby ženy ze začátku chodily na malou potřebu do sprchy. Hráz následně osušit, ale nedřít ručníkem. Hodně větrat a to opravdu tak, že žena sundá i poporodní kalhotky a je na posteli/gauči bez nich (je dobré si pod sebe dát jednorázovou nebo látkovou podložku).
Dále jdou používat bylinné oplachy, které se dělají pomocí odvaru. Můžete využít například rozmarýnu, která má dezinfekční účinky. Může se využít také dubová kůra, která pomáhá při regeneraci špatně se hojících ran, je také dezinfekční a protizánětlivá a zastavuje krvácení. Vhodných bylinek je samozřejmě více.
Skvělou péčí jsou tzv. šicí bylinky, které se tradičně používají na Kanárských ostrovech. Skládají se z listů jitrocele, rozmarýny a kořenu kostivalu. Tato směs pomáhá zacelovat rány, vystavovat novou tkáň a předcházet zánětům. Směs musí být namletá na absolutně jemný prášek, který je podobný pudr, proto se kromě mletí ještě několikrát přesívá přes gázu. Používá se společně se zeleným jílem, který absorbuje vlhkost a má detoxikační účinky, což opět pomáhá k zacelení poranění. A také tato bylinná péče krásně voní. Více jsem o ní psala u sebe na blogu v článku Šicí bylinky.
Nesmíme ale zapomínat ani na péči poté, když se nám již zdá, že je poranění zahojené. Zde jsou samozřejmostí masáže, aby se tkáň uvolnila a byla dobře pružná. A to nejen pro to, aby nebyl následně bolestivý pohlavní styk. Skvělou možností, jak o sebe pečovat, je vaginální napářka, kde je ale potřeba dodržet několik pravidel.
6) Jsou nějaké bylinky i na jizvu po císaři? Nebo o tu se pečuje jinak? Je vůbec vhodné o ní pečovat už v šestinedělí?
Pečovat o jizvu po císařském řezu je vhodné již od prvních chvilek. Ze začátku je tu důležité si ji zvědomit a začínat ji přijímat. Začít se jí dotýkat, klidně nejprve přes látku a také se na ni dívat. Je skvělé, kdyby ji ženy braly jako bránu, kterou mohlo jejich děťátko projít na svět. V těch prvních dnech do jizvy vědomě dýchat. V prvních dnech musí jizva taky dobře dýchat, takže větrat a ničím nepotírat. Důležitá je taky hygiena, na jizvu vždy chytat čistýma rukama, po osprchování nechat oschnout nebo jemně ale důkladně osušit.
Po několika dnech si začít lehat na bříško. Masáž jde také, a to doporučuji každé císařovně, aby následně byla jizva pohyblivá a volná a to ve všech směrech a vrstvách měkkých tkání. Poporodní dula může tuto masáž ženu naučit.
Na jizvu také můžete používat obklad ze zeleného jílu nebo třezalkového oleje. A čím jizvu mazat? Klidně čistým nesoleným sádlem, třezalkovým olejem, nebo měsíčkovou mastí.
7) Maminky druhorodičky může zaskočit v prvních dnes i bolest ze zavinování dělohy. Zejména u kojení. Dá se i tu nějak řešit? Podpořit rychlejší zavinování?
Na rychlejší zavinování pomáhá samozřejmě časté kojení a i to, když na sobě má žena miminko na břiše položené, tedy kontakt s miminkem. Dále potom zavinování rebozem nebo benkung šátkem. Dobré je také časté ležení na břiše.
Pomoci si ale žena může také bylinnou směsí z mochny husí, kontryhele, heřmánku a sedmikrásky, ze které je možné vytvoři výtečný čaj. Z mochny husí lze udělat také teplý obklad, který se přikládá jak na břicho tak na záda. Případně může pomoci tinktura z řebříčku, srdcovníku a kaliny.
8) Zaujalo mě zavinování do šátku. Ono už ke konci těhotenství se doporučuje zavinovat bříško, aby tak netáhlo. Rebozo techniky se používají k obratu miminka, které je koncem pánevním. A pak k polohování u porodu. Mluvíme pořád o tom samém šátku? Je to ten stejný šátek, který lze použít k nošení miminka?
Ano. Rebozo je v podstatě krátký šátek, který pak žena může používat i na nošení miminka. Ale převážně se na nošení používají delší šátky. Pomocí zavinování si žena může pomoci dostat orgány, které byly během těhotenství v jiné poloze, zpět na své místo. Díky zavinování má žena své bříško a bedra v teple, což je minimálně v šestinedělí vhodné. V neposlední řadě ženu podrží (po těhotenství bývá oslabený střed těla) v době, kdy musí třeba delší dobu stát nebo má nějakou větší zátěž. Proto je třeba vhodné nejprve zavinout bříško a až následně si navázat miminko.
Další možností zavinování bříška je pomocí šátku bengung, kdy je bříško stažené více a jsou kultury, kdy ženy v šestinedělí mají takto zavinuté bříško celý den (v průměru 10-12 hodin). Používá se od 3.-5. dne po porodu. Pomáhá k rychlejšímu stažení diastázy (rozestupu břišních svalů), ale správné cvičení to rozhodně nenahradí, je to spíš užitečný doplněk.
9) Vraťme se na závěr ještě k vaší druhé profesi - laktační poradkyně. O tom, že kojení je na 100 % prospěšné pro miminko, nemusíme diskutovat. Přesto je kojení v porodnicích často málo podporováno. Je dobré si tedy poradkyni pozvat ještě před porodem?
Mít schůzku s laktační poradkyní ještě v těhotenství je rozhodně dobrá investice. Dopředu lze totiž vyřešit spoustu věcí. V porodnici na ženu často nemají dostatek času a s kojením buď vůbec neporadí, anebo jdou cestou pro ně nejrychlejšího řešení. Nehledě na to, že jak se střídají směny, k ženě se pokaždé dostane jiná informace. Je proto dobré mít dopředu ucelené informace ještě z doby, kdy nejsme plné poporodních hormonů a nestrachujeme se o naše maličké miminko.
Můžeme si vyvrátit nejčastější mýty o kojení. Říct si, jak kojení nejlépe podpořit, co dělat pokud to nepůjde tak, jak bychom chtěly. Jak vůbec kojení funguje a také si můžeme říct co dělat kdyby nastaly nějaké komplikace. A v neposlední řadě, žena už bude laktační poradkyni znát, nebude to cizí osoba, kterou si v tak citlivém období zve do domácnosti, bude na ní mít kontakt a nemuset ho hledat až když nastane problém.
10) Čím vším lze podpořit kojení právě v onom 4. trimestru? Co je pro maminku vhodné? Lze i tady využít sílu bylinek?
Úplně nejdůležitější je kontakt kůže na kůži s děťátkem. Vysvléct sebe i miminko a zalézt si společně do postele (samozřejmě se můžete přikrýt). Dále kojení na požádání, vůbec neřešit jestli jste kojila před 5 minutami, pokud dítě chce, nakojte ho. Také kojit tak dlouho, jak miminko chce. Pokud na vás miminko usne, nechte si ho na sobě spát. Důležitá je také kvalitní, výživná a pestrá strava, skvělé jsou dlouho tažené vývary a samozřejmě dostatečný pitný režim.
Přestože jsem taková babka bylinkářka, v tomto ohledu vám bylinky nedoporučím. Pokud je bylin užíváno hodně, mohou je doprovázet nežádoucí účinky jako je nadměrné pocení a silný pach po bylinkách, který může narušit vazbu mezi vámi a miminkem. Můžete trpět vy i miminko silnými průjmy a někteří lidé na ně mohou být také alergičtí. Kromě toho samozřejmě působí i na psychiku, kdy ženy často nemají z kojení příliš radost a celkově být méně spokojená. Proč? Protože kvůli těmto bylinkám tělo produkuje více prolaktinu a tím pádem je blokován hormon dopamin, jeden z hormonů radosti a spokojenosti.
11) A poslední otázka. Někde jsme zaslechli, že kojící polštář není vhodný k podpoře kojení kvůli poloze dítěte. Co je na tom pravdy? Vy jej maminkám doporučujete?
Žena může své miminko samozřejmě kojit v řadě různých poloh. Já nejvíce doporučuji tu, kde miminko může zapojit své vrozené reflexy. V této poloze kojící polštář není vůbec potřeba. Ale může se případně využít pro vypodložení ženiných zad, nohou nebo rukou, zde jdou ale mnohem lépe použít klasické polštářky různých velikostí, které se lépe přizpůsobí. Dále jde použít třeba, když žena kojí v leže na boku, tak si jej dát za záda miminka jako nějakou oporu ještě ke své ruce, kterou si miminko přidržuje.
Kojících polštářů je ale několik různých tvarů a pokud jej žena chce používat, rozhodně jí ho nezakazuji. Vždy se se ženou snažím dojít k poloze, která bude jí i miminku nejvíce pohodlná, aby v ní vydržela kojit i dlouhé hodiny.
Vaneso, moc děkujeme za rady nejenom ohledně 4. trimestru maminky a péči o děťátko i maminky. Pokud by některé čtenářky hledaly vaše služby, tak je odkážeme na web Láskyplná péče či váš aktivní Instagram Láskyplná péče. Kéž by se maminkám dostávalo po porodu více pozornosti!
A jak jste na tom po porodu byly vy? Staral se o vás někdo? Věděly jste, že existují poporodní duly. Sdílejte své dojmy a zkušenosti.
