Mini návod, jak zůstat (nebo začít být) eko s miminkem

Každá máma chce pro své dítě to nejlepší. Eko bio maminky jsou trendem posledních let čím dál víc. A tento trend maminky dělí na dva tábory. Jedny jsou přesvědčené o tom, že bio ovoce a zelenina a nejdražší plenky na trhu s vůní heřmánku jsou pro děťátko to nejlepší. Druhá polovina maminek zase neváhá koupit obyčejnou mrkev v supermarketu a děťátku nakoupí oblečení z bazaru. Jak tedy v dnešní době dokonalých, instagramových eko maminek najít tu „akorátní“ rovnováhu a být, nebo začít být trochu více eko i s dětmi?

Možností je hned několik. Budu mluvit z vlastní zkušenosti a předám vám to, co mi zafungovalo a co je v součtu malých věcí, ve výsledku věc docela velká.

Zero waste a maminka

Mnoho maminek v mém okolí se o zero waste a ekologický přístup ke svému miminku začalo zajímat dříve, než o stejný přístup sama k sobě. Podle mě je ale nesmírně důležité, aby se maminka postarala nejprve o sebe a potom o miminko (máme na to přeci jen 9 měsíců). A rozhodně tyto věci na honem nechcete řešit v tzv. 4. trimestru, o kterém si na TAKARO povídali s poporodní dulou.

Jednorázové pomůcky po porodu, při kojení a následné péči o miminko, bývají bílé a voňavé. Co se za tím skrývá? Tyto pomůcky jsou bělené chlorem. Při procesu bělení pak vznikají karcinogenní látky, které prokazatelně podporují rakovinné bujení, hormonální nerovnováhu a mohou narušovat imunitní systém.

Tyto pomůcky jdou velmi pohodlně nahradit zdravějšími, levnějšími a na dotyk příjemnějšími alternativami, které se dnes vyrábějí z běžných látek i z certifikované bio bavlny nebo z látek s certifikátem OEKO-TEX100 pro děti do tří let nebo s certifikátem GOTS.

1) Poporodní vložky a menstruační vložky

Tlusté, obrovské, bez křidélek a přesto jako s křídly poletují po spodním prádle. Ty jdou krásně nahradit látkovými vložkami, které jsou minimálně mnohem hezčí. Neobsahují chemické látky, můžete je prát v ekologickém prášku (o tom kousek níže) a jejich údržba je velmi snadná. V podstatě vám stačí malý, plastový kyblík na toaletě, funkce máchání v pračce a praní na 60 °C. Sušička je dobrý přítel těchto vložek, ale nezbytně nutná není.

Často slýchám, že ženy, které se rozhodly vyzkoušet látkové vložky zažily několik věcí:

• odešla jim bolavá menstruace
• přestali se objevovat mykózy
• začali na sobě pozorovat, že už pro ně menstruace jako taková není takové utrpení jako dřív
• ušetří hromadu peněz

Můj tip: Odbornicí na udržitelné menstruační pomůcky a průkopnicí v osvětě o menstruaci samotné, je Alena Hradilová, která vyrábí látkové vložky české značky Alucha.

2) Kojící vložky do podprsenky

Takové drobné kousky bavlny a kolik dokáží nadělat neplechy. Myslím to tak, že v jednom kuse docházejí, mléko v nich rychle „tuchne“, rychle provlhají a rády cestují po podprsence. A to nemluvím o tom, kolik jich za den žena spotřebuje.

I zde existuje alternativa. Možná už tušíte, že pratelná. Jako obrovskou výhodu těchto „kojo“ vložek vidím to, že tak jak si je do podprsenky vložíte, tak taky zůstanou. Může za to jejich spodní strana, šitá většinou z PUL froté (má drobná chloupek, který drží vložku tam, kam jí dáte), která je navíc nepromokavá, ale prodyšná. Potom se šijí ještě prodyšné, které nemají onu nepromokavou vrstvu, jsou o něco vzdušnější, ale musí se měnit častěji. Na noc je pak ideální čtvercová plena.

Moje zkušenost je taková, že se vyplatí jich mít zásobu a pořídit si dostatečně velké a vždy mít sudý počet. Z vlastní dvojité zkušenosti vím, že oproti jednorázovým, jsou opravdu o mnoho pohodlnější. Prát je můžete s dětským prádlem v prací síťce.

Můj tip: Látkové kojící vložky jsou “najednou” poměrně drahá záležitost a to vlastně ještě nevíte, zda vám budou vyhovovat. Proto jsem pro maminky připravila zkušební sadu, kde je od každého typu “kojo” vložek jeden pár a 4 ks látkových ubrousků pro miminko.

Zero waste a miminko

Co se jednorázových produktů pro miminko týká, je mi někdy až smutno z toho, jak se tyto produkty vyrábí a nikdo to moc neřeší. Asi to bude znít trochu tvrdě, ale i v produktech pro miminka jsou toxické látky, které se schovávají za noc v suchu a vůni heřmánku.

1) Látkové pleny

Ještě nikdy nikdo nevymyslel jednorázovou plenu, která by se rozkládala méně než 400 let, nebo by neskočila ve spalovně. A také ještě nikdy nikdo nevymyslel, aby vůně plenek, vlhčených ubrousků a přebalovacích podložek byla ryze přírodní. To nikdo neumí.

Naštěstí ale umíme vyrobit látkové plenky, které jsou ekologické, kvalitní, pro zdraví miminka mají pozitivní vliv a vypadají hezky.

2) Separační plenky

Možná že se při představě pokakané látkové pleny v pračce chytáte za hlavu a nedovedete si to představit. Něco vám řeknu, já taky ne. Proto vřele doporučuji separační pleny. Jsou vyrobené z celulózy a když schytají přímý zásah, prostě ji vyhodíte a látkovou plenku vyperete.

Separační plena má jednu krasnou vlastnost (alespoň ta z DMka), jde až 4x vyprat na 60 °C a zvládne sušičku. Tenhle fakt jsem objevila náhodou, když jsem plenu i se sepačkou hodila do kyblíku a šla prát.

Jak se oblékají

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Existuje mnoho výrobců a také mnoho „balících“ systémů. Od plenek čtvercových, po pleny na tzv. Snappi sponku. K tomu si můžete i vybírat z mnoha druhů kalhotek a stovek vzorů na kalhotkách. A jak si tedy uvědomit jestli ano nebo ne, když do látkových plenek chcete investovat? Prostě si je můžete půjčit na zkoušku. Funguje to tak, že si vyberete balíček, který se vám líbí, na 3-6 týdnů si je půjčíte a zjistíte, jestli je to pro vás to pravé nebo ne. Po vrácení se samy rozhodnete, jaký systém vám vyhovuje a jestli chcete látkovky používat dál.

A jedna věc, které jsem ani já nemohla uvěřit je ta, že látkové pleny nejsou cítit. Myslím to tak, že když přijdete na návštěvu k mamince, která látkuje, na první dobrou to není poznat po čichu. To byste musely strčit nos přímo do kyblíku s plenami.

Proč je vyzkoušet?

Protože jsou přívětivé pro dětské kyčle, jemnou dětskou pokožku, děti se mnohdy dříve odplenkují, pleny nejsou cítit a vaše peněženka tolik neutrpí. Nemusí se ani žehlit, snesou sušičku, skládat se také většinou nemusí, jen narovnat na hromádku a strčit do šuplíku nebo do skříňky.

Můj tip: Dnes již existují tzv. půjčovny látkových plenek, kde si za symbolický poplatek na vlastní kůži vyzkoušíte, zda to je pro vás nebo nebo.

3) Vlhčené ubrousky

Jsou za mě obrovské zlo. I když se na obalech často objevuje že mají větší podíl vodní složky, tak ve finále nejsou o nic lepší, než ty které o tom nemluví. Vždyť vlhčeným ubrouskem vyčistíte připálený sporák, mastný prach a dokonce i disky od kol u auta. Dokonce se s vlhčenými ubrousky dělají i takové „srandy“ jako že se přes ně dá foukat hustá a celkem stabilní pěna. A to podle mě na citlivý zadeček čerstvého miminka úplně nepatří.

Proto se opět musím přiklonit k látce. Existují přímo ubrousky pro tento účel, ale dají se udělat i doma, třeba ze starých body, které už se vám nelíbí nebo mají vytrhané patenty a podobně. K tomu stačí malý rozprašovač s vodou a do vody dát pár kapek třeba mandlového oleje. Před použitím protřepat, stříknout podle potřeby na ubrousek, zadeček otřít a ubrousek dát k látkovým plenám do kyblíku a poté vyprat.

Hračky pro miminka

Kosmetika, drogerie a praní

I tady platí, že méně, je někdy více. A někdy si člověk řekne, že vyzkouší něco přírodního a zjistí, že polovině složení ani nerozumí. To stejné platí i u drogérie a pracích prášků. Konkrétně prášky jsou „nastavené“ různými plnidly a nadupané syntetickými parfémy, které nejsou pro člověka dobré. Co tedy s tím, aby váš domov byl čistý, bez chemie a vy se nemusely obávat o svoje drobečky?

1) Kosmetika

Ať pro maminku nebo pro děťátko, čím méně položek ve složení, tím lépe. I tak to ale neznamená, že různé mastičky, olejíčky, hojivé mazání a podobně, je vhodné používat neomezeně. Je třeba říci, že i když kosmetika obsahuje nějakou látku v množství, které povoluje legislativa, tak je nutné použít tak, jak výrobce uvádí. Protože látky, které kosmetika obsahuje, se kumulují v organismu. To znamená, že když mastičku podle příbalové informace nemám používat víc, než 2x denně ve velikosti hrášku, tak to tak má být a opravdu není vhodné, toto doporučení překračovat.

2) Drogerie

Každodenní pomocník při údržbě domácnosti. Některá voní po šeříku, některá tak smrdí, že se v místnosti nedá být a všechny, jsou nahraditelné ekologickými variantami. A dost často se jedná o levné suroviny, které má doma každá hospodyňka. Tady je ale potřeba podotknout, že někdy bude zapotřebí drátěnka, vyhrnuté rukávy a trocha odhodlání. Samozřejmě, že chemií by šlo raz dva, ale ta představa, že si pak batole strčí prsty do pusinky a pokračuje v objevování nábytku, podlahy a podobně, za to možná úplně nestojí.

3) Praní

U praní oblečení pro dospělé i miminko, je důležité si uvědomit, že jsme v něm celý den. Tedy ve dne i v noci. Proto je podle mého názoru důležité, v čem pereme. Vždyť spoustu ekzémů, vyrážek a kožních potíží ve spoustě případů odezní právě ve chvíli, kdy člověk přestane prát v konvenčních pracích prostředcích. Takže je při přechodu na non-toxic nebo low-toxic domácnost to první, co by vás mělo zajímat právě právě praní. I tady existuje spousta variant, z jakých si lze vybrat. Od netoxických gelů, přes prací vajíčka až po doma vyrobený prací prášek a sliz na bílé i barevné prádlo.

Musím vás ale upozornit, že když se rozhodnete prát ekologicky, nepočítejte s tím, že vaše prádlo bude vonět na dálku. Prací mýdla mívají jen velmi jemnou vůni a náš nos, zvyklý na agresivní a výrazné vůně je nemusí hned cítit.

Můj tip: Ekologické praní není nijak složité. Dokonce bych řekla, že je to velmi snadné, jde jen o to to vyzkoušet. Na video jak snadno a za pár minut vytvořit eko prací prášek se můžete podívat tady.

Praxe je víc než teorie

Na internetu lze dnes najít desítky, možná stovky videí a článků, jak být eko, podpořené studiemi a někdy i ošklivými záběry na pláže plné plastů, hodiny, které odpočítávají čas, od doby kdy už nebude cesty zpět a ekologická katastrofa přijde, až po videa a filmy, kde je vidět, jakým způsobem se zachází s hospodářskými zvířaty a jak a kde se vyrábí oblečení.

Ono to k tomu patří a bohužel, to tak je. Nicméně to jde dělat pohodlně, pomalu a svým vlastním tempem. Proto mi dovolte několik eko tipů ze života mámy dvou dětí.

• Začněte tam, kde vás to nejvíc pálí. Štve vás, že molitanové houbičky na nádobí nic moc nevydrží? Vyměňte je za pratelné. Trpíte na ekzémy, vyrážky? Vyzkoušejte opravdu přírodní prací prášek.
• Nechtějte všechno hned. Protože to by vás mohlo odradit. Nejde být hned teď eko máma roku a zároveň mít dokonale non-toxic byt. Všechno přijde časem, pokud touto cestou půjdete a bude vám vyhovovat, dostanete se dál, než si myslíte.
• Jeďte si to svoje a ostatní neřešte. A to vás časem dovede k tomu, že vaše okolí začne zajímat, co že to vlastně děláte a hlavně proč to děláte. V téhle fázi už pravděpodobně budete mít za sebou hromadu uštěpačných poznámek od okolí (které váš postoj taky nakonec přijme).
• Co je doma, to se musí uklidit. A to bývá problém, protože čím víc věcí člověk doma má, tím delší, náročnější a nepříjemnější záležitostí se úklid může stát. Proto pokud můžete zbavte se věcí, které vám už neslouží a udělejte si plán, jak budete uklízet. Co nechcete darujte, swapujte nebo odvezte na charitu. U hraček využijte službu reKupto.
• Mami, já mám hlad. Všude se dokola mluví o tom, zda dávat kojencům kapsičky a skleničky, že potraviny jsou drahé a že je to lepší, protože tam píšou bio a že vařit doma je drahé a časově náročné. Tady bych řekla jedno: nejdéle trvá, než se do toho člověk pustí, pak už je to coby dup. Oloupat trochu zeleniny, uvařit a umixovat (a dát do mrazáku) je podle mě lepší, než kupovaná strava hned z několika důvodů:
  1. Vím, co si do příkrmu dám.
  2. Menší porce pro začátek nejsou problém.
  3. Zelenina i ovoce chutná, jak má.
  4. Můžu jednotlivé druhy zeleniny kombinovat podle toho, jak přidávám jednotlivé druhy nebo jak to dětem chutná.
  5. Je to levnější.
  6. A fakt bez přidaného cukru, stabilizátorů apod.
• Neutrácet za odpadky. Už asi tušíte a tušíte správně, že mám na mysli jednorázové produkty pro úklid domu nebo péči o miminko. Takové ty nejběžnější jsou: Houbičky na nádobí, papírové utěrky, drátěnky, odličovací tampony, vlhčené ubrousky, plenky, přebalovací podložky, kojící vložky a často i takové ty síťované houbičky na mytí těla. To všechno jsou věci denní potřeby, za které každý měsíc některé rodiny utratí tisíce korun. U zero waste produktů je sice pořizovací cena jednotlivých produktů vyšší, ale vydrží roky! Tedy je to ve finále haléřová záležitost…
• Jedlá soda, ocet a citrón. Trojice k pohledání pro netoxický úklid domova. A skutečně to funguje. Možná si řeknete, že ocet je cítit. Ano, ale jen do té doby, než zaschne, pak už nikdo nepozná, že pomocí octa uklízíte.
• Plnitelná kapsička, dobrá kapsička. Mám na mysli samozřejmě kapsičky na jídlo. Dají se pořídit v DMku za pár korun, můžou do myčky, do mrazáku a velmi dobře se vymývají a plní a popisují. Moje děti takto jedli na cestách i domácí pribináček, ovocné přesnídávky nebo krémové polévky.

Zdroj foto: www.pixabay.com

Možná už jste eko, jenom o tom nevíte!

Ať chceme nebo ne, otázka udržitelnosti, zero waste a non-toxic se již dotýká každého z nás. Někdo je k tomu citlivější a vidí to, někdo to záměrně ignoruje a někdo už eko je, aniž by o tom věděl. Jak? Existují takové maličkosti, které nevidíme, protože je děláme úplně automaticky a je jich poměrně hodně. Abych byla konkrétní, vypíšu vám seznam a na jeho konci budete dost možná překvapení.

• Nakupujete potraviny ve skle (kečup, hořčici, nápoje ve vratných lahvích apod.).
• Neberete si pytlík na banány.
• Máte svojí oblíbenou tašku na nákup nebo v kufru vozíte přepravku.
• Nakupujete v sekáči nebo u lokálních tvůrců.
• Nevyhazujete jídlo – vaříte tak akorát.
• Máte na okně vlastní bylinky.
• K Vánocům si říkáte co přesně chcete. (Na to jsme v listopadu mimo jiné apelovali v iniciativě českých tvůrců Měsíc férových cen.)
• Oblečení nosíte do roztrhání.
• Skořápky od vajec dáváte sousedům pro slípky.
• Jezdíte MHD.
• Hračky a oblečení pro děti nakupujete od jiných maminek, a pak je darujete nebo swapujete.
• Vaříte a pečete (pečivo a nepoužíváte průmyslově zpracované polotovary).
• Máte svůj „to go cup“ na kávu. 
• Používáte tuhé mýdlo.
• Třídíte odpad.
• Kávovou sedlinu dáváte do kompostu nebo pod květiny.
• Staráte se o svoje oblečení a vybíráte podle toho, zda je unosíte, nikoliv podle toho, co je in.
• Potraviny nakupujete s rozmyslem nebo si píšete seznam.
• Neradi dostáváte řezané květiny.
• Perete i víc než na 40 °C (pračka to potřebuje a některé vaše prádlo také).

Tak, kolik jste napočítali? Těch bodů je samozřejmě mnohem víc, ale možná vám to pomůže neházet flintu do žita a zkusit být eko i s miminkem. Protože už teď hromadu věcí děláte a postupnými kroky se můžete dostat dál. Teď si tu cestu můžete zvolit sami. Za pár let (a nebude jich mnoho) už mnoho věcí bude nutná a vy v tu dobu už budete hodně, hodně daleko ve své cestě k udržitelnému domovu.

Líbil se vám článek od Míši z projektu ReMyšl? Pokud ano, sdílejte jej dále mezi rodiče, kteří by tím mohli začít smýšlet i jinak, než to znají z běžného okolí. Děkujeme i za přírodu!

Hračky pro miminka