Jeden z nejčastějších logopedických problémů, které mezi rodiči vídáme, je otázka: “Proč ještě nemluví? Vždyť měl dva, dva a půl, tři… (dosaďte si sami) roky.” Pojďme si s klinickým logopedem a primářem kliniky LOGO v Brně Petrem Staníčkem popovídat, kde všude může být problém? Kdy zbystřit a nečekat? A proč se neobávat vyrazit k logopedovi i s menším nemluvícím dítětem.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Kdy zbystřit a vyrazit s nemluvícím dítětem k logopedovi.
- Jaké jsou nejčastější příčiny, proč dítě ještě nemluví. A hraje v tom roli genetika?
- Jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií?
- Zda čtení knih, denní komunikace s dítětem (básničky, prostředí) významnou měrou ovlivňuje jeho mluvení.
- Co všechno se vyšetřuje na prvním sezení a jak vůbec tato terapie vypadá?
- Jaké pomůcky lze využít k rozmluvení dítěte okolo 2 let? A dá se s ním vůbec už spolupracovat?
1) Existují nějaké statistiky, kolik dětí v ČR nemluví ve 2 letech, 3 letech? A tím nemluví teď myslíme, že nesloží větu o dvou slovech, mají velice omezenou slovní zásobu.
Podle aktuálních statistik je dětí s řečovou vadou v období od narození až po nástup školní docházky až 40 procent. Řečová vada, odborně narušená komunikační schopnost, je velice široký pojem. Některé děti pouze nevyslovují některé hlásky adekvátně věku, některé děti nemluví vůbec a dokonce mají i výrazně narušenou schopnost porozumění.
Pokud se nyní zaměříme na děti, které v období dvou let neskládají věty a používají jen velmi omezený počet slov, popřípadě jen části slov či pouze zvuky, je na místě rozhodně s návštěvou logopeda neotálet. Podobně se může projevovat více řečových diagnóz.
Diagnózy řečových vad mohou mít různou formu i hloubku a proto je potřeba v první fázi provést co nejpřesnější diagnostiku. Když se totiž děti ve dvou letech projevují pouze zvuky, může se jednat například o opožděný vývoj řeči, který není nikterak závažný a správnými postupy se dá poměrně úspěšně napravit. Stejné projevy může mít v tomto věku ale i dítě s poruchou autistického spektra nebo jinou velice komplikovanou poruchou komunikace.
V rámci diagnostiky sledujeme mnoho dalších oblastí. Oční kontakt, spolupráci dítěte, jak nám rozumí, jestli komunikuje například gesty, jestli má vůbec snahu komunikovat, jakou má celkovou motoriku a motoriku mluvidel, jestli nemá nějakou smyslovou vadu a podobně.
Obecně bych doporučil, že pokud má rodič podezření, že jeho dítě nemluví tak, jak by v daném věku mělo, doporučil bych konzultaci u logopeda vždy. Včasná diagnostika je zásadní pro úspěšnou terapii. Na jednorázovou konzultaci si logoped najde prostor i v případě, že má zcela zaplněné objednávky.
| TAKARO poznámka: Z dalších řečových vad (asi i nejčastějších) je nesprávná výslovnost některých hlásek. Na toto téma jsme si povídali už dříve s logopedkou Janou Krausovou. Doporučujeme přečíst, pokud máte doma už malého školkáče a nejste si jisti jeho mluvou. |
2) Dá se mluvit o nějakých meznících (milnících), kdy zpozornět a vyrazit na logopedii? V jakém věku už nečekat a raději jít?
Jako rodiče máme přirozenou intuici, které bychom měli naslouchat. Máme-li pochybnosti, že se řeč našeho dítěte nevyvíjí tak, jak bychom očekávali, měli bychom se obrátit na odborníka. Doporučuji proto věřit především své intuici a nenechat si nikým návštěvu logopeda vymluvit. Často také na nesprávnou řeč dítěte upozorní někdo z okolí, například paní učitelka v mateřské škole. Neměli bychom s návštěvou logopeda příliš otálet. Platí totiž přímá úměra, že čím dříve se s logopedií začne, tím jsou pokroky rychlejší a úspěšnější.
Obecně nedoporučujeme příliš srovnávat řeč s vrstevníky, mezi kterými mohou být značné rozdíly. Existují ale ve vývoji řeči určité milníky, které by měly děti splňovat. Nejčastěji se řečová vada odhalí při čtyřleté prohlídce u dětského lékaře. U některých řečových vad je ale potřeba zahájit logopedickou péči mnohem dříve. Doporučujeme tedy vyhledat logopeda při jakémkoliv podezření na řečovou vadu.
Existuje mnoho tabulek a přehledů, co by mělo dítě, v konkrétním věku umět, ale je třeba mít na paměti, že jsou to přehledy opravdu jen orientační. Například se podívejte sem.
3) Co bývá častými příčinami nemluvení? A teď se nebavíme o dětech s autismem, středně a těžké mentální retardaci.
Příčin nesprávného vývoje komunikační schopnosti dítěte může být mnoho. Je to první a hlavní úkol diagnostiky. Zjistit, z jakého důvodu dítě nemluví správně. Zjištění příčiny je klíč ke správné terapii.
Velmi častou příčinou je genetická dispozice. Ta může být příčinou tzv. opožděného vývoje prostého. Takové dítě sice nemluví adekvátně věku, ale dobře rozumí, má rozvinutou motoriku, pozornost a hru. Již při anamnestickém rozhovoru zjišťujeme, že později začal mluvit také tatínek nebo sourozenec. Pokud se zahájí terapie včas a správě, je prognóza velmi dobrá.
Někdy má ale dítě opožděný nebo nesprávný vývoj řeči z jiných důvodů. Například kvůli smyslovým vadám, vývoji intelektu, poruchám autistického spektra, vývoji centrální nervové soustavy nebo kvůli svalovým poruchám. Pro ukázku, sluchové vady mají výrazný vliv na vývoj řečové produkce. Dítě, které nemá dostatečný sluch, nemůže adekvátně mluvit.
Dalšími příčinami mohou být rozštěpové vady, myofunkční (svalové) poruchy, stav chrupu, podjazykové uzdičky a podobně. Významná skupina řečových vad souvisí s vývojem centrální nervové soustavy. Řečové diagnózy na podkladě vývoje CNS, jako například vývojová dysfázie jsou komplikované a vyžadují mezioborovou a intenzivní péči.
4) Můžu se laicky zeptat, jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a dysfázií? Poznám to já jako rodič?
Opožděný vývoj řeči se projevuje především nedostatečnou aktivní slovní zásobou a motorikou mluvidel. Dítě mluví, jako kdyby mu bylo méně, než je jeho aktuální věk. Zpravidla ostatní schopnosti, jako pozornost, porozumění, pasivní slovní zásoba, motorika, sluchové a zrakové vnímání nebo kresba věku odpovídá. Samozřejmě se projevy u jednotlivých dětí mohou velice lišit.
Vývojová dysfázie se může na první pohled velice podobat. Dítě také nekomunikuje adekvátně věku, ale narušení řeči je mnohem komplexnější. Dítě s vývojovou dysfázií má potíže s porozuměním, nemá dostatečnou pasivní slovní zásobu, má problémy ve sluchovém i zrakovém vnímání. Potíže činí například porozumění delším větám, udržení pozornosti, používání slov ve větě gramaticky správně. Nedostatky ve zrakovém vnímání se projevují například při skládání puzzle, vyhledávání detailů na obrázku, poznávání rozdílů, při kresbě a podobně. Vývojová dysfázie může mít lehčí formu, projevující se například drobnými problémy v komunikaci, až po velmi závažnou, kdy má dítě téměř znemožněnou verbální komunikaci.
5) Rodiče často od okolí slyší, že se dítěti málo věnovali, že na něho málo mluvili, málo říkali básničky. Je tomu ale skutečně tak? Dokážou tyto aktivity ovlivnit míru a čas, kdy se dítě rozmluví, pokud je tam problém?
Pokud má dítě nedostatek podnětů, může se opravdu vyvíjet jeho komunikační schopnost pomaleji. Vývoj dítěte je z velké části ovlivněn právě přístupem rodičů. Neznamená to ale, že pokud má dítě řečovou vadu, že za to rodiče mohou. Vývoj dítěte je ovlivněn vnitřními a vnějšími faktory. Mezi vnitřní faktory patří zmíněné genetické předpoklady, smysly, inteligence a podobně. Mezi vnější faktory zahrnujeme právě prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.
Podnětné prostředí může ovlivnit vývoj řeči opravdu významně. Pokud má tedy dítě řečovou vadu, můžeme správným přístupem a vhodnými podněty výrazně řečovou schopnost ovlivnit. Je pravdou, že vývoj řeči hodně ovlivňuje přímá komunikace s dítětem a velká škála různorodých podnětů. Vždy doporučujeme s dětmi vhodně komunikovat, číst pohádky, hrát hry, diskutovat, vystavovat děti novým dojmům a společným zážitkům. Ale na druhou stranu, nepřetěžovat. Ideálním příkladem jsou trpělivé babičky, které nikam nespěchají, dětem přirozeně vypráví, zajímají se o jejich svět a dokáží udělat zážitek i z vaření čaje. To děti potřebují.
6) Pokud už se rodič rozhodne vyrazit za specialistou s problémem “nemluvení”, jak by měla jeho cesta vypadat?
V případě, že se rodiče rozhodnou logopeda navštívit, potřebují žádanku. To znamená doporučení pediatra. V některých případech logopedii doporučí přímo pediatr při pravidelných prohlídkách. Žádanka zajišťuje, že bude péče u logopeda hrazena zdravotní pojišťovnou. Pokud by rodiče měli zájem o konzultaci u logopeda a neměli z jakéhokoliv důvodu žádanku, mohou si tuto konzultaci hradit z vlastních zdrojů.
7) Konečně rodič drží žádanku k logopedovi. Čekací lhůty jsou dlouhé, a pak si nemusí sednout s dítětem. Dá se vůbec dopředu vybrat, jak vyrazit? Na co hledět? Je rozdíl mezi logopedem, klinickým logopedem a nějakou klinikou?
V tomto případě mohu mluvit především za naše pracoviště. Naše klinika je větší a máme velký tým logopedů. Každý z nás pracuje v menším týmu, který se specializuje na užší problematiku. Už vstupní vyšetření zpravidla probíhá u logopeda, který je na danou oblast zaměřený. Tím je zajištěna odbornější a adekvátnější péče.
Situace, kdy si dítě „nesedne“ s logopedem se stává opravdu výjimečně. Všichni to s dětmi umí a kontakt navážou. I když to někdy může trvat několik sezení. Díky našemu týmu logopedů máme možnost zkusit spolupráci u jiného logopeda v rámci kliniky.
Čekací lhůty na první vyšetření jsou opravdu delší. Mohou trvat i několik měsíců. Je to dáno tím, že je logopedů nedostatek v poměru k počtu dětí, které logopedii potřebují. Navíc mají logopedi objednávky zaplněné těžšími případy, které dochází na terapii i několik let. Jakmile ale proběhne vstupní vyšetření, jsou již termíny dohodnuty přímo s logopedem a zpravidla je interval 1x za 14 dní.
Klinický logoped pracuje ve zdravotnickém zařízení, má složené atestační zkoušky. Zabývá se většinou složitějšími vadami. Logoped, absolvent pedagogické fakulty pracuje většinou v některém vzdělávacím zařízení, například v mateřské nebo základní škole, specializovaných pracovištích.
8) Další velkou obavou rodičů bývá strach, že dítě (zejména třeba to 2 a 3leté) nebude s neznámou osobou logopeda vůbec spolupracovat. Jak taková první návštěva vypadá?
Stává se, že děti s novým člověkem nechtějí spolupracovat a na prvním setkání opravdu nic neřeknou. Logopedi mají ale již vypracované strategie, díky kterým s dítětem kontakt a spolupráci naváží. Někdy to může být sice až na dalších návštěvách, ale dříve nebo později se to vždy podaří.
Setkávám se spíše naopak se situací, že se rodiče diví, jak s námi hezky dítě spolupracovalo, i když nás vidělo poprvé. Někdy situaci komplikují dokonce sami rodiče, kteří při vstupu do ordinace řeknou věty, které situaci ještě zhoršují. Například „pane doktore, on s Vámi Honzík stejně nebude mluvit, on se bojí…“ nebo „Honzíku neboj, pan doktor Ti nedá injekci…“ a podobně. Do té doby se třeba Honzík nebál, protože ho tato varianta ani nenapadla. Důležité je dítě na návštěvu připravit tak, aby vyšetření vnímal, jako návštěvu, na které si bude povídat a hrát si s hračkami. A že logoped poradí, co mohou potom cvičit doma, aby se řeč zlepšovala. Dítě má většinou strach z toho, co si nedovede představit, z neznámého, z nejistoty.
A jak tedy probíhá první sezení, co všechno potřebujeme vědět a zjistit?
Klinický logoped dítě nejdříve vyšetří a stanoví terapeutický plán. Vyšetření probíhá zpravidla hravou formou s využitím různých hraček a pro dítě atraktivních pomůcek. Část vyšetření je také postavena na rozhovoru s rodiči ohledně dosavadního vývoje dítěte a rodinných dispozic k narušené komunikací schopnosti.
Logoped u dítěte vyšetří všechny oblasti, které s komunikací souvisí. Od schopnosti spolupráce, řečového apetitu, pozornosti, rozumění, přes vyšetření jemné a hrubé motoriky, artikulační schopnosti, pozornosti, paměti, slovní zásoby, sluchového a zrakového vnímání, až po plynulost řeči. Po vyšetření logoped navrhne plán terapie a dalších odborných vyšetření. V případě poruch artikulace zpravidla doporučí ORL lékaře, aby vyšetřil sluch, který v řeči hraje významnou roli. Pokud je ale narušeno více oblastí komunikace není výjimkou, že logoped doporučí odborníků více. Ideálním postupem u komplikovanějších řečových vad je absolvování komplexního diagnostického pobytu. Ten zajišťujeme na našem pracovišti na Soukromé klinice LOGO s.r.o. v Brně, v trvání pěti dnů pro děti i s rodiči. Tým specialistů, kteří společně pracují na přesné diagnostice se skládá z klinického logopeda, foniatra, ORL lékaře, neurologa, psychologa, pedopsychiatra a dalších odborností dle potřeby. Dosáhneme tak přesnější a komplexní diagnostiku, což nám pomůže následně nastavit správnou diagnózu a efektivní terapeutický plán ušitý přímo na míru.
Vždy ale dáváme pozor na to, jakým způsobem o dítěti a rodině mluvíme. Děti jsou velmi citlivé a i když nemluví, často chápou a některé naše soudy, ať ze strany rodičů nebo odborníků, jim mohou ublížit.
9) Dá se něčím rozmluvení podpořit, když už dítě navštěvuje logopeda? Někde jsem četla, že hodně pomáhá třeba dětem slova slabikovat, nebo od brzkého věku číst knížky?
Podaří-li se zjistit příčinu řečového problému, můžeme rozvoj zacílit mnohem přesněji a tím i úspěšněji. Logoped nejdříve zjistí, v jakých oblastech má dítě nedostatky a nastaví úkoly, které je potřeba doma procvičovat. Podpořit komunikační schopnost můžeme ale také tím, že s dítětem nejen mluvíme, činnosti, které s dítětem děláme, komentujeme, čteme pohádky a dítě ke komunikaci pozitivně motivujeme. Chválíme ho za každý pokus. I to, že se nám dítě snaží něco vysvětlit jinak, než řečí, oceňujeme. Gesta, ukazování, apod. Pokud dítě vnímá ze strany nejbližších pochopení, důvěru a lásku, nebojí se komunikovat a to je pro rozvoj řeči klíčové.
| TAKARO tip: Sepsali jsme vám rady a tipy na knížky, aby čtení knih byla zábava už s těmi nejmenšími. |
10) A jak tedy pracujete s těmi nejmenšími dětmi, aby spolupracovaly?
Čím jsou děti menší, tím je spolupráce samozřejmě náročnější. Využíváme tedy mnoho atraktivních hraček a pomůcek, abychom děti zaujali a motivovali ke spolupráci. Logoped tedy do cvičení zapojuje například bublifuk, brčka, větrníky, obrázkové knihy, stavebnice, různé výtvarné prostředky, loutky, speciální logopedické počítačové programy a mnoho dalších. U nejmenších, někdy i zcela nemluvících dětí, by měla terapie probíhat především formou hry, ideálně ve spojení s pohybem a pozitivními zážitky.
Nastavujeme systém odměňování za každý, byť sebemenší pokrok. Také u starších dětí využíváme stále různých pomůcek a her. Do terapie zapojujeme témata, která děti zajímají. Pokud dítě zajímají například auta, cvičíme logopedii s využitím tematických obrázků nebo přímo s autíčky.
Komunikační hry se, jako motivace k logopedickým cvičením, velice osvědčily. To mě dokonce vedlo seskupit nejoblíbenější tipy na hry z mé praxe do knihy Hry na rozvoj verbální komunikace. Společně s logopedy si také na sociálních sítích vzájemně sdílíme další a další tipy, jak děti zaujmout a zabavit.
Na našem pracovišti doplňujeme ambulantní terapii například logopedickými kroužky, tábory, a dalšími akcemi, aby nás, logopedy, vnímali děti pozitivně a přátelsky.
11) Co naopak pro starší (řekněme od 3,5 let) na rozšiřování slovní zásoby? Nějaké deskovky? Vy sám jste navrhnul deskovou hru Kolopex? Je vhodná na slovní zásobu?
Děti mají okolo tří let pasivní slovní zásobu mnohem bohatší, než aktivní. Znají sice mnoho slov, ale používají jen zlomek. Dítě chápe význam slova, které již slyšelo, ale nedokáže ho ještě v řeči použít.
Pasivní slovní zásoba je v období dvou a tří let mnohem důležitější, než aktivní. Z ní totiž potom dítě čerpá, když rozšiřuje svůj aktivní slovník. Rozvíjet ji lze především tím, že dítěti říkáme nová slova ve spojení s emocemi.
- Když například čteme napínavou pohádku a narazíme na slovo, které nezná, vysvětlíme ho. Protože je to pro dítě v danou chvíli důležité, lépe si slovo zapamatuje.
- Nebo například názvy zvířat se naučí mnohem lépe přímo v zoologické zahradě, když tam s rodiči stráví společně příjemné odpoledne. Zapamatuje si to mnohem efektivněji, než z obrázku v knize nebo třeba z aplikace na ipadu.
- Hraní stolních her je pro rozvoj komunikace jeden z nejlepších a nejpraktičtějších způsobů. Děti baví, hrají je společně s rodiči, prožívají společně emoce a rozvíjí například logické myšlení, paměť, postřeh, slovní zásobu a podobně.
| TAKARO tip: Pro děti okolo 2 a 3 let doporučujeme začínat s deskovkami od skvělých značek Haba a Djeco. A postupně podle zálib nabalovat další. Tipy, jak začít s malými dětmi hrát deskovky, jsme sepsali už dříve na blogu. |
Stolní hru Kolopex jsem vytvořil proto, abych rozšířil možnosti zábavných aktivit při logopedických terapiích. Využívám ji velmi často. Protože u této hry mají děti za úkol zapamatovat si pozice barevných žetonů a ještě vymýšlet asociace k jednotlivým obrázkům, procvičujeme paměť, slovní zásobu, logické myšlení prostorové vnímání, barvy a dokonce artikulaci.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se na nějaký další článek ohledně logopedických vad. Přejeme řadu spokojených malých klientů.
A co vy? Kdy začaly mluvit vaše děti? Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej i s dalšími rodiči malých dětí. Třeba někomu pomůže začít řešit jejich problém s řečí.
