“Tak už nekřič!” “Prosím tě, nedělej scény, zvedni se ze země a pojď.” Zažil to určitě každý rodič. Řvoucí dítko na zemi v obchodě, až se na vás okolí dívá značně nelibě. V tu chvíli byste se nejraději propadli do země. Snažíte se nevypěnit a s klidem zvládnout emočně vypjatou situaci. A že jich takových během dospívání dítěte ještě bude. Ale nikomu z nás nedělají dobře a tak si jako rodič možná kladete otázku, lze pochopit a především zvládat dětské emoce?
Neodvádějte pozornost někam jinam
Generace našich rodičů to řešila razantně. Buď plesknutím, anebo se snažila odvést pozornost dítěte jinam. “Pepíčku, podívej se z okna, jde tam pejsek.” “Aničko, přestaň se vztekat, dám ti něco dobrého, ale už nebreč.” Nemusíme říkat, že první varianta je úplně špatně a v případě druhé pouze dočasně potlačíte dětskou emoci. A dítě si ji neprožije.
Ani věta “Už nebreč, vždyť se zas tak moc nestalo!” není tou nejvhodnější a může nadělat šrámy na křehké dětské duši. Jednak tím, že nenecháte dítě jeho emoci prožít (říkáte, ať už nepláče). A zadruhé pak tím, že jeho problém nazýváte malým. Jenže, co vám jako dospělým se může zdát nicotné, to pro dítě může být velkou a složitou záležitostí. Jak tedy lépe? Se zjištěním a porozuměním, co dítě zrovna prožívá.
| TAKARO tip: Pomoci nahlédnout na fungování mozku dítěte, umět jej podpořit (nejen v projevu emocí) vám mohou skvělé audioknihy o rodičovství a dětech. V audioknize Odemykání dětského potenciálu autoři představují jednoduchou hru Pocitový detektiv. Dívejte se s dítětem na lidi okolo vás a ptejte se ho: "Proč si myslíš, že se tak pán tváří? Co to způsobilo? Myslíš, že je smutný?" Nejde ani tak o sledování někoho, jako spíše si umět klást tyto otázky a odpovídat si na ně, vztáhnout si je na sebe samého. |
6 + 1 tip, jak zvládat dětské emoce s nadhledem
Ruku na srdce, kolikrát my dospělí neumíme vyjádřit, co cítíme, tak jak to potom chtít po dětech?! Malé děti jen stěží vyjádří, co vnitřně prožívají a nedokážou vám to popsat. Své emoční rozpoložení pak různým způsobem vyzařují do světa. Ne nutně pouze pláčem. Nemá tedy smysl se jich ptát, proč se vztekají, jestli se bojí či na koho žárlí? Malé dítě si pod pojmenováním těchto emocí nic nepředstaví.
Co však děti umí skvěle, tak si hrát, něco představovat a poslouchat příběhy z knížek, které jim čtete. Právě tohoto můžete s výhodou využít, pokud chcete svým potomkům naslouchat a naučit se rozpoznat i zvládat dětské emoce. A možná při tom pochopíte i ty vaše.
V následujících 5 tipech jsme pro vás vybrali deskové hry, hračky a knížky, díky kterým společně s dětmi budete schopni rozeznat emoci, pochopit ji, znázornit ji pro druhé a především si ji prožít. Věříme, že s větším klidem než naši prarodiče. Šestý tip je pak spíše radou do života.
| TAKARO tip: Na zpracování emocí (a nejenom na toto) je skvělá technika NLP. Jestli jste ještě nikdy neslyšeli o neuro-lingvistickém programování a jeho výhodách při "výchově" dětí, přečtěte si rozhovor s NLP koučkou Kateřinou Duškovou. |
1) Emušáci
Emušáci jsou knihy a hračky určené k rozvoji emoční a sociální inteligence u dětí. Hlavními hrdiny příběhů jsou plyšové hračky a jejich menší plyšoví kamarádi, kteří představují jednotlivé emoce. Vybrat si můžete buď žabáka Ferdu a jeho kamarádky mouchy, anebo opičku Páju s bleškami. V knížkách si pak děti přečtou příběhy, kterou jsou jim blízké z jejich běžného života. Celý set je ideální už i pro nejmenší děti od cca 3 let.
A jak to funguje? Základem všeho je knížka s pohádkami, ve které vystupuje právě plyšová hračka a její pocity. Dítě se tak ztotožňuje s emocemi, které se v pohádkách řeší. Když pak nastane reálná situace v životě, rodič se dítěte může zeptat, jak se cítí. Dítě zvolí mouchu nebo blešku (emoci), kterou v sobě pociťuje. Rodič má v knížce další poznámky, jak s dítětem a emocemi pracovat.
2) Samaja: Komunikační hra o emocích
SAMAJA je název planetky, kde společně s dětmi v rámci hry přistanete. Vašim úkolem je projít touto neprobádanou planetku a zvládnout její nástrahy v podobě méně tradičních otázek. Dokonce je prostor si v herním kolektivu nějaké otázky dotvořit podle aktuální situace (zejména pokud s dětmi potřebujete něco vyřešit a nevíte, jak rozproudit debatu).
Tato komunikační hra o emocích se snaží překlenout (komunikační) bariéru mezi dětským a dospěláckým světem. Pomáhá rovněž rozvíjet emoční inteligenci hráčů. Vhodná je od 5 let, ale známe případy, kdy si ji bere dospělý pro svého nekomunikujícího partnera.
3) Mapy mých pocitů
Jedná se o knižní nádherně ilustrované dílo, které se na jaře 2021 dostalo do českých knihkupectví. Kniha obsahuje velkoformátové mapy, kde jedinými slovy jsou označení míst tajemných krajin. Čtenář alias dítě se vypravuje na cestu (prstem po obrazech), která vede ke zkoumání míst v jeho nitru.
Kouzelná kniha představuje množství odstínů jednotlivých emocí od radosti, studu, údivu a strachu až k lásce. Dítě, ale i rodič tak ukazují prožívanou emoci pomocí krajiny, kam by se v danou chvíli schovali. Vypráví, jak by znázornili místo, na které se teď cítí. Výtvarně výrazná kniha italské ilustrátorky je určena pro děti od 4 let.
 |  |  |  |
4) Léčivé pohádky pro dětskou duši
Tato knížka slouží spíše jako pohlazení po prožití nějaké emočně vypjaté situace. Pracuje s dětskou fantazií a sugescí. Když malému dítěti řeknete, že existují skřítci, bude tomu věřit. Děti jsou totiž všeobecně hodně sugestibilní a mají živou představivost. Toho lze pozitivně využít pro mobilizaci léčivých sil i na podporu víry v sebe a své schopnosti. V pohádkách jsou použity obecné sugesce na posílení bezpečí, jistoty, sebevědomí, odvahy, ale můžete do nich volně přidávat i sugesce vlastní a různě je obměňovat.
Čtenář se v knížce dostává do říše kouzel (do čarovných skal, ke zlatému nebeskému žebříku, anebo ve Velkém voze na noční oblohu). Jedná se o zázračné pohádky, které pohladí po duši v těžkých chvílích. A to jak malé, tak velké čtenáře.
5) Kvídovy příběhy - Botičky Emušky
Možná znáte roztomilou chobotničku Kvída jako symbol pro deskovky a bojovky všeho druhu od značky Albi. Ale Kvído umí nejmenším dětem od 3 let pomáhat i se zpracováním emocí. V milé knížce Botičky Emušky najdete hned šest bohatě ilustrovaných příběhů, na kterých se děti učí, jak rozpoznávat a zvládat své emoce. A rodiče mohou samozřejmě s nimi.
6) Textilní pexeso Emoce
Už pro úplné novorozence (od 0 let) existuje produkt, se kterým si nejprve hraje, stimuluje smysly a následně může rozpoznávat emoce. Je jím krásné ručně šité české textilní pexeso Emoce. Toto pexeso rodičům pomáhá navázat rozhovor o emocích tou, pro děti nejpřirozenější cestou, a to formou hry. Při klasické hře pexesa se stačí rozpovídat o tom, jak se asi postavička na obrázku cítí. Co ji rozesmálo, nebo naopak, co se mohlo přihodit, že je holčička smutná? Končí každý smutek slzami v očkách? Proč někomu při úsměvu vidno zoubky a jinému ne? Co to asi znamená? Proč lidé zívají? Otázek, které se nabízí je nespočet.
Další variací hry je vytváření skupin, nebo dvojic. Který výraz obličeje souvisí s příjemnými pocity a které naopak vyjadřují negativní pocity? Z pexesa se dají vytvářet příběhy. Např. O tom, jak se chlapeček léčil, O znuděném děvčátku, které si našlo zálibu.
Bonusová rada
Ač to možná zní divně, tak rada zní: “Někdy nedělejte nic!” Pouze dejte dítěti bezpečný prostor, kde si může svou emoci prožít (třeba i vykřičet). Stůjte potichu vedle něj jako pomoc na blízku a bude-li si to dítě přát (nebrání se), obejměte ho.
Na závěr bychom s vámi chtěli sdílet moc hezké video z kanálu Dva tátové o tom, jak zvládat dětské emoce.
Pokud se vám článek líbil, případně navedl na to, jak začít zvládat dětské emoce, budeme rádi za jeho šíření. Sdílejte ho mezi další rodiče. Děkujeme!
