Velikonoce:
Vymrskané ceny do Velikonoc Sleva 10 % na celý sortiment s kódem Velikonoce

Rozhovor s fyzioterapeutkou Katkou Pokornou o fyzio problémech dětí od narození po předškolní věk

Čekáte miminko, nebo už malé dítě máte a bojíte se, zda se vyvíjí po všech stránkách správně? Neradi byste něco podcenili? Tyto strachy nás rodiče asi neopustí celý život, ale jak se říká: „Kdo je připraven,není překvapen!“ Proto jsme pro vás připravili obsáhlý rozhovor s fyzioterapeutkou Katkou, kde si povídáme nejenom o správné manipulaci s miminkem, ale celkově o dětském pohybu.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Na co myslet při manipulaci s malým miminkem.
  • Zda jsou zavinovačky vhodnou pomůckou při rozvoji dítěte.
  • Jako koncepty/terapie pro malé děti existují (mimo známou vojtovku).
  • Co naopak se řeší za fyzio problémy s dětmi od cca 3 do 6 let.
  • O čem je projekt Pohybovka.
1) Katko, pokud je mi jako mamince známo, tak v ČR není žádné povinné fyzioterapeutické vyšetření novorozence, že? Doporučila byste přesto maminkám si s dětmi zajít dříve, než třeba odešle později pediatr, že se mu něco nezdá?

Přesně tak, povinné fyzioterapeutické vyšetření v rámci preventivní kontroly novorozenců a starších dětí, se v ČR nedělá. Je možné, že na některých pracovištích a v porodnici preventivně fyzioterapeut dochází, ale není to pravidlo a jde spíše o výjimečnou záležitost. Při počtu fyzioterapeutů zaměřujících se na dětskou problematiku a psychomotorický vývoj dětí od narození, to není ani kapacitně možné. Už teď bývá čekací doba k fyzioterapeutovi dlouhá. Neumím si prakticky v těchto podmínkách představit, že by se to v nejbližší době změnilo.

K druhé části otázky bych dodala, že žádná návštěva fyzioterapeuta není zbytečná. Pokud chtějí rodiče ujistit, že všechno u děťátka probíhá správně, ať se na konzultaci k fyzioterapeutovi zaměřující se na miminka od narození, objednají. Dodá jim to klid, naučí se základní manipulace, vhodné stimulace vzhledem k věku, co mají hlídat. Kde, popřípadě zbystřit a předá doporučení na další postup terapie či případná vyšetření lékařem.

2) Prvorodičky mívají často obavy, jak třeba manipulovat s miminkem, aby mu neublížily. Jsou nějaká doporučení, co třeba dělat, co naopak ne?

V první řadě bych doporučila, pokud se taková obava u rodičů objeví, začít již samotnou přípravou ještě před narozením dítěte. Je plno kolegů, kteří dělají kurzy, individuální konzultace či nějakou formu seminářů, kde dojde k zaučení a dozví se základní informace k psychomotorickému vývoji dítěte a získají odpovědi na jejich otázky. Opět jim to dodá jistotu a klid.

Samozřejmě, že následná realita při držení toho nejcennějšího bude najednou jiná než při trénovaní s panenkou. Pokud ale naučené manipulace dostaneme tzv. „do ruky“ budeme si v jednotlivých manévrech jistější.

Za mě při manipulacích a stimulacích děťátka platí jednoduché pravidlo. Využívám vždy jen takové polohy při držení, zvedání z podložky či pomůcky, které korespondují s aktuálním psychomotorickým vývojem dítěte.

Uvedu příklad: Budu mít dítě, které využívá pouze polohu na břiše a na zádech v jeho spontánní aktivitě, proto nebudu využívat lehátka, sportovní kočárky, jídelní židličky, kde již samo sedí, protože v jeho vývoji tuto pohybovou dovednost ještě nevidíme. Stejný příklad třeba u držení v náruči. Z počátku využíváme polohy, které opět odpovídají poloze na břiše, na zádech a nedržíme je již ve vertikálních polohách. Takhle bych mohla jmenovat další a další příklady.

TAKARO poznámka: Prvorodičkám doporučujeme si přečíst rozhovor s poporodní dulou o tzv. 4. trimestru a péči o porodní poranění.

3) A pokud mají tedy strach, mohlo by jim pomoci používat třeba zavinovačku? Jsou vhodné pro děti?

Jak vidím rychlozavinovačky já? Odpověď není jednoznačná, že bych řekla pro všechny děti ANO klidně, nebo naopak NE vůbec. V tomto případě je potřeba individuální přístup. Pokud je dítě v prvních týdnech po porodu dráždivé, neklidné, nespavé, rodina se bojí manipulací a zbytečně by tyto neopatrné a zbrklé pohyby opět vyvolávaly nespokojené miminko, využívejte. Ale znova opakuji v prvních týdnech po porodu.

Každé dítě potřebuje pro kvalitní a fyziologický vývoj pohyb. Pohybem se aktivují svaly těla, peristaltika, přes kůži vnímají svět, můžeme využít variabilitu poloh – na břiše, zádech, bocích, rozvíjí se kyčelní klouby, stabilizují se v jednotlivých polohách atd. Z toho logicky vyplývá, že dlouhodobé a časté zavinování všechny tyto procesy nepodpoří a nebudou se vhodně rozvíjet. Postupně tedy využívání zavinovačky odbourávat a nechávat volnost pohybu.

4) Jaké nejčastější fyzio problémy se řeší (nebo ty sama řešilas) s malými dětmi do cca toho půlroku?

To je vlastně to, co mě na dětské fyzioterapii baví. Ta pestrost, se kterou se můžeme v ordinaci setkat. Samozřejmě řešíme vážnější zdravotní stavy až po drobnosti, kdy stačí malá úprava manipulací, vymyšlení vhodné stimulace a změna se dostaví během chviličky.

Mezi nejčastější diagnózy, které dětský fyzioterapeut v ordinaci řeší, jsou kontroly opožděného psychomotorického vývoje, různé asymetrie v držení, predilekce, ortopedické nálezy, preventivní kontroly po komplikovanějších porodech, návštěvy pro zlepšení kvality spontánní hybnosti, atd.

5) Předpokládám, že na tyto problémy prvně poukáže pediatr na častých preventivních prohlídkách s kojencem. Jaké pak nastává kolečko?

Do ordinací nám odesílají děti nejen pediatři, ale i neurologové, rehabilitační lékaři, ortopedi. Vychází to podle toho, jaký konkrétní problém děťátko potřebuje vyřešit. Pokud budeme mluvit o výše sepsaných nejčastějších diagnózách, tak tam doopravdy s největší pravděpodobností vyšle na fyzioterapii zmiňovaný pediatr. Popřípadě vyšle nejdříve dítě s žádankou ke specialistovi – neurolog, ortoped, rehabilitační lékař, kde dojde ke konzultaci a zhodnocení nálezu. Od nich pak přichází rodina na terapii se žádankou. Na té je sepsáno, jaký je důvod vypsané fyzioterapie, jaký směr terapie doporučují a počet návštěv.

rozhovor s fyzioterapeutkou o psychomotorickém vývoji dětí

6) Pokud tedy i na fyzioterapií shledají problém, nastaví, hádám, léčbu? Jaká existují “cvičení” s malými dětmi do roku?

Jako fyzioterapeut musím postupovat podle předepsaného od lékaře. Pokud bych chtěla postupovat jinak, viděla daný problém jinak, tak bych kontaktovala lékaře a v rámci mezioborové spolupráce bych se pobavila o možnostech terapie a případné změně. Lékař pouze doporučí, např. cvičení na neurofyziologickém podkladě dle Vojty. Samotný průběh terapie, vedení terapie, zvolení výchozích poloh, vybrání cviků, řízení terapie, atd. je následně již na nás na fyzioterapeutech.

Vedle klasických cviků, manipulací, stimulací a rad, jak s děťátkem fungovat, využíváme zmiňované metody, které vychází z neurofyziologických principů. Do těchto metod můžeme zařadit nejvyužívanější Vojtův princip, Bobath koncept, DNS dle prof. Koláře, kolegové využívají třeba terapeutický koncept dle Čápové, ACT. U takto malých dětí, o kterých se nyní stále bavíme, využíváme právě tuto formu terapie, jelikož v ní vidíme největší a nejrychlejší efekt k oslovení daného problému.

7) Teď trochu poskočíme v čase dopředu. Ty se aktuálně věnuješ nejvíce fyzioterapii dětí ve věku 3 až 6 let. Co za problémy řešíte s takto starými dětmi?

Tato věková kategorie je mi teď blízká především proto, že jsem ještě na rodičovské dovolené a doma mám dvě holčičky 3 a 6 let. Zároveň vedu cvičení pro rodiče s dětmi a předškolní děti v Sokole. Z toho teď vychází i moje činnosti pro oslovení různých „problémů“, které se snažíme u dětí předškolního věku vyřešit.

Obecně můžeme mluvit, že se setkáváme s vadným držením těla, kam můžeme zařadit známé planovalgózní držení nohou, různé asymetrie v držení těla, ochablé svalstvo, bolesti hlavy, atd.

Oblast, kterou můžeme řešit i na fyzioterapii je zlepšování hrubé motoriky, která má základy pro motoriku jemnou. Doporučuji cíleně vedenou terapii pro děti, které mají dyspraxii, ale třeba i logopedické nálezy, kdy se třeba zaměřujeme na správné dýchání. Velká kapitola je respirační fyzioterapie, která vzhledem poslední době bude stále více vyhledávaná.

Logopedické pomůcky

TAKARO tip: Proto je za nás fajn rozvíjet hrubou, ale i jemnou motoriku v podstatě už od miminka. Předkládat mu k tomu potřebné pomůcky a hračky. Na hrubou motoriku doporučujeme různé prvky z opičích drah (houpačky, prkna, balanční desky). Na jemnou záleží podle věku, skvělé jsou kreativní sady. U nás najdete první tvoření už pro 18m batolata.

rozhovor s fyzioterapeutkou o psychomotorickém vývoji dětí - přelézání trojúhelníku Piklerové

8) Je naivní představa, že tyto děti ještě pohyb baví a ochotně spolupracují? Že se tak jejich problémy dají dobře korigovat?

Popravdě? Tento věk předškolních dětí je nejúžasnější období pro rozvoj pohybových dovedností. Překlopil se čas od začínajících chodců s vlastním názorem, kterým nejde ještě dost dobře něco vysvětlit do věku, kdy je pro děti pohyb jednou z nejpřirozenějších potřeb k životu a zároveň je tam už určitá úroveň komunikace. Krásně se u těchto dětí pracuje s motivací, fantazií. A ještě nepřišel věk, kdy mají školní povinnosti a svůj názor na svět a dospělé.

Vždycky je však potřeba získat důvěru rodiny, a především samotného dítěte. To následnou cílenou fyzioterapii posune k úspěšnému výsledku. Jako terapeut se musím snažit udělat sezení v ordinaci zábavné, znát zájmy dítěte, ale i jeho strachy. Ne vždy si může terapeut a dítě sednout a všichni se tam pak trápit. Není od věci zvolit třeba kolegu, který si s dítětem bude lépe rozumět.

9) Určitě se shodneme, že u dětí v každém věku bychom měli podporovat pohyb. Jen ve škole to nestačí. Pokud zůstaneme u dětí do 6 let, co bys doporučila za pohybové kroužky? Aby to děti rozvíjelo, ale zase to nebyla nějaká jednostranná zátěž?

Pohyb by se měl podporovat nejen u dětí, ale i u nás dospělých.  A to je jedna z nejdůležitějších věcí si uvědomit, že my rodiče jsme pro děti předškolního věku vzor a tou největší motivací. Pokud chceme, aby se dítě hýbalo, nutíme je do námi vybraného kroužku a samotní neuděláme za celý týden pořádně ani krok, nebude to fungovat a vztah k pohybu úplně nevytvoříme. A to nemluvím o nějaké výrazně náročné sportovní aktivitě. Stačí někam společně dojít pěšky, vystoupit o zastávku dřív, ze školy jít pěšky, dát si malé závody při cestě na nákup…. (Pozn. redakce: Pokud hledáte tipy, jak dítě dostat od elektroniky ven do přírody, přečtěte si tento článek.)

Pokud si dítě vybere jednostranně zaměřený pohybový kroužek a je to něco, co ho baví a chce tam docházet. Tak bych neodrazovala jen kvůli tomu, že víme, že tento typ pohybové aktivity není pro držení těla vhodný. Šla bych na to od lesa a k tomuto kroužku bych vymyslela nějakou kompenzaci. Buď zvolit ještě kroužek, kde tento pohyb (typu hokej, tenis, společenský tanec) nebude dělat. Ale kompenzaci vidím i takovou, že po hodině tenisu jdu s dítětem ještě na nějaký čas na hřiště, kde tělo zapojí v jiných svalových souhrách, a hlavně komplexně a všestranně.

TAKARO poznámka: Skvěle o vnitřní motivaci dítěte (nejenom k pohybu) mluví v knížce Odemykání dětského potenciálu. Recenzi nejenom na tuto audioknihu jsem sepsali tady.

rozhovor s fyzioterapeutkou - hra pohybovka

10) Ty jsi zároveň spoluautorka originální a zatím v ČR jedinečné pohybové hry Pohybovka. Co bylo tím impulsem k jejímu vzniku? Že se děti hýbou málo? Špatně? A hru nám prosím i představ.

Začnu nejdříve samotnou hrou Pohybovka – Příběhy. Je to společenská hra, která byla jako první v ČR vytvořena ve spolupráci s fyzioterapeutkou. Obsahuje prozatím 7 příběhů. Hrou jako takovou, rozvíjíme základní pohybové dovednosti u dětí ve věku 3-7 let a podporujeme zdravý pohybový vývoj dítěte. Jako benefit vidím právě propojení celé rodiny a tím zmiňovanou důležitost pohybu dětí a jejich rodičů. Projekt Pohybovka se snaží o smysluplný rozvoj dětí, a to vše formou hry a zábavy. Své využití Pohybovka najde i v mateřských školkách.

Celý projekt Pohybovka není pouze o hře. Nově nabízíme možnost seminářů, kdy je naší snahou předat základní informace a specifika předškolních dětí ve spojitosti se zdravým pohybovým vývojem z pohledu fyzioterapeuta. Semináře děláme pro rodiče, pedagogy, ale i odbornou veřejnost. Momentálně máme rozpracovaný velký projekt a těším se, až vám ho představíme. Mám z něj velkou radost. Ale to vás budu ještě chvilku napínat.

Omrknout Pohybovku

 

Katko, děkujeme za rozhovor a přejeme celou řadu spokojených a zdravých malých cvičenců (i jejich rodičů). A vás, pokud se článek líbil, prosíme o jeho sdílení mezi další rodiče. Třeba tak pomůžete předejít někomu fyzio problému u známých. Děkujeme!

Máma Hanča
Jsem máma tři prcků a miluju psaní. Když děti dovolí, vymýšlím pohádkové příběhy a vědomostní hračky. Společně s partnerem si myslíme, že budoucnost leží ve zvídavých a kreativních dětech. Právě pro ně na TAKARO vybíráme kvalitní certifikované hry, hračky a knížky nejenom od českých firem.
Web: https://www.takaro.cz
E-mail: infotakaro.cz
Prémiový obsah