Zbožňují vaše děti hrabání se v písku, rochnění se v bahně či máchání se ve vodě? Naše ano, proto jsme neváhali a vyrazili s nimi na kroužek Sensohrátek. Našeho dvouletého jen tak něco nezabaví, ale tady jsme o něm hodinu nevěděli. Přečtěte si naši zkušenost z návštěvy kroužku sensory play v Brně. Třeba vyrazíte také.
Co je to sensory play a Sensohrátky
Slyšíte sousloví „sensory play“ poprvé? Jak už sám název napovídá, jedná se o smyslovou hru. A tím smyslem může být jak zrak, tak čich, ale třeba i hmat nebo sluch. Sensory play se někdy nahrazuje taky pojmem messy play. Právě proto, že často se v těchto hrách vyskytují různé přírodniny či i potraviny, se kterými si dítě hraje, zkoumá tak svět okolo něj a ze začátku tak vznikne i nějaký ten „bordel“. Jde vlastně o tzv. otevřenou hru dítěte. Na trhu existuje celá řada pomůcek pro přípravu sensory play hrátek doma. Fantazii se meze nekladou. Uveďme několik příkladů:
1) Dítěti připravíte tác s vyšším okrajem (plech), plastelínu (tu můžete vyrobit i doma), k tomu přidáte zvířátka či různé nástroje na řezání/válení/nabírání plastelíny. Vedle postavíte lavor s vodou, kádinky s barvami a pipetu. Zbytek už ponechte na dítěti a sledujte jej.
2) Nebo dejte dětem tác s barevným pískem, různé naběračky, sítko, špiónskou láhev. Na papír nakreslete zvířátka, zahrabejte je do písku a dítěti dejte štětec. Uvidíte, co vymyslí?! Tady si přečtěte další tipy na DIY i messy hry s pískem. Lze jej nahradit případně barvenou rýží.
Kromě vymazlených pomůcek, různých DIY postupů na Internetu, se rovněž začínají objevovat všelijaké sensory play kroužky pro rodiče s dětmi. A jedním takovým jsou i brněnské Sensohrátky.
O sensohrátkách
Maminka Jana, zakladatelka tohoto smyslového kroužku, pracovala před RD jako učitelka výtvarky a angličtiny v MŠ, dokonce i v zahraničí. Miluje tvoření a jsou jí blízké některé principy z pedagogiky Montessori, Waldorf či přístup Reggio Emilia. A toto vše byl jeden střípek, proč se kroužek rozhodla založit.
Chyběla ji touha něco tvořit, seberealizovat, zároveň v Brně byla absence kroužků sensory play a mimo jiné se chtěla setkávat s dalšími maminkami menších dětí. Proč tedy nakonec nezaložit kroužek sama?!
Když jsme se ptali Jany na to, co by o Sensohrátkách řekla ostatním, dozvěděli jsme se následující:
„Sensohrátky dávají možnost rodiči strávit smysluplný čas se svým dítětem. Nenutí je účastnit se aktivity, mohou si k nám přijít tzv. odpočinout a nechat dítě se samo zabavit. Anebo mohou návštěvu využít vědomě a 100% pro své dítě, což v domácím prostředí plný starostí bývá těžké.“
Jak kroužek probíhal
Aktuálně Jana vypisuje 4 lekce týdně, vždy 3 ve středu a jednu ve čtvrtek. Všechny jsou na jedno stejné téma. Sledujte její Instagram Sensohrátky, aby vám změny neunikly. My jsme se sem vydali za tématem Na farmě.
Měli jsem obavy, jak to 2letý syn přijme. Patlání v něčem miluje, ale máme období, že někam dojedeme a po 5 minutách zahlásí, že chce domů. Obavy byly zbytečné. Do NEBYTu (ulice Starobrněnská), kde lekce probíhají, jsme dorazili s předstihem. Je tu zázemí pro kojení, jedení, dojití si na záchod, ale i možnost pohodlně zaparkovat kočárek. Samotná lekce pak trvá 75 minut.
Tentokrát maminka Jana připravila hned 13 stanovišť. A každé bylo zcela o něčem jiném s různorodými materiály, spojovalo je pouze téma farmy. Náš prcek si tak například vyzkoušel:
- sbírat jablíček (balonky) z kartonových stromů,
- zalívat bahnem (materiál oobleck = nenewtonská kapalina, 2 díly kukuřičného škrobu na 1 díl vody) prasátka,
- pipetovat jezírko s kačenkami,
- krmit zrním slepičky s kartonu,
- pouštět cizrnu tobogánem do farmy,
- podojit krávu (balónek ve tvaru vemene s vodou),
- rýpat se v hlíně plné reálné zeleniny,
- hrát si s podlahovým puzzlem představující řeku u města
- a mnoho dalšího.
 |  |  |
Jana často využívá právě odpadového materiálu i při přípravě jednotlivých stanovišť. Témata recyklace a upcyklace jsou jí blízká. Toto hodnotíme hodně kladně a bylo to na aktivitách v kroužku krásně vidět. Ale především pak vše bylo připraveno do nejmenších detailů a žádná aktivita se neopakovala dvakrát.
Náš prcek byl u vytržení. Domů rozhodně nechtěl. Nejvíce si zamiloval oobleck, plastelínu a pipetu. A samozřejmě i to, že hodiny nejsou řízené nějakým postupem, nutností interakce dětmi mezi sebou či s lektorkou. Vše je v rukou dětí a ony si vedou vlastní náplň kroužku.
| TAKARO tip: Chcete si s dětmi doma vyrobit plastelínu, umělý sníh, studený porcelán či sliz pro vaše messy hrátky? Přečtěte si náš DIY článek. |
TAKARO hodnocení
Sensohrátky hodnotíme více než pozitivně, jakkoliv to češtinářky nedává smysl. Mé dítě bylo nadšené, vydrželo soustředěné a objevilo hromadu nových podnětů. Vůbec nevadilo, že si s plastelínou představující dvorek farmy hrálo jako s čokoládovou zmrzlinou a dávalo ji tak do kleštiček. Na tom je právě otevřená hra skvělá. Dítě rozvíjí svou kreativitu a my rodiče jen vědomě vedle nich asistujeme, pozorujeme svět dětskýma očima.
Jako matka hodnotím kladně, že nemusím nic takového chystat doma, a pak to po dítěti uklízet. :D A rozhodně bych nezvládla nachystat hned 13 stanovišť, mít doma tolik tvořivého materiálu. Protože co si budeme povídat, maminka Jana věnuje x hodin přípravě před samotným kroužkem, pak probíhá hodina a následně ještě uklízí. To vše vám odpadá. Stačí se jen dopředu zarezervovat a 10 minut předem přijít na NEBYT. Pohoda, klídek! Za nás na 100 % doporučujeme a my půjdeme ještě se starším, ať mu to není líto.
Nebojte se, rozhodně to není jen pro děti do cca 2 let. Jak nám sama Jana prozradila, chodí sem rodiče s dětmi od 1 do cca 6 let. V rozvrhu jsou i odpolední kroužky, aby sem mohli jít i školkové děti. Sensohrátky jedou přes léto.
Zaujal vás kroužek smyslohraní? Navštívíte Sensohrátky v Brně? Pokud ano, nebojte se tento článek sdílet mezi další rodiče menších dětí. Děkujeme!
